Průběh státnic je přizpůsoben tělesně postiženým, kterým při zkoušce asistují pracovníci univerzitního střediska Terezián. Slovenští studenti skládají zkoušku ve své mateřštině. Stejně tak mohou požádat i sociálně znevýhodnění studenti o stipendia, ze kterých si nakoupí knihy potřebné pro studium. Na netalentované a nemotivované studenty se ale doposud zapomínalo.
Řešením by mohlo být státnicovné. „Tento jednorázový poplatek by studenta po přiměřené době studia a vynaloženém úsilí opravňoval k získání státní zkoušky a s ní spojeného titulu,“ vysvětlila proděkanka pro studium Markéta Pudlová.
Po úspěšném otestování státnicovného na plzeňské univerzitě se snad již brzy dočkáme jeho uzákonění i na dalších vysokých školách. Naší redakci se ale podařilo vypátrat, že stále ještě nelegální poplatky za státnice zavedly některé školy už nyní. Od jednoho ze studentů, který absolvoval státní zkoušku alternativním způsobem a nepřeje si být jmenován, se nám povedlo získat ceny za bakalářské státnicovné na humanitních oborech několika univerzit.
Státnicovné pro humanitní obory (autor: Jaroslav Šeděnka)
Děkan naší fakulty Ladislav Bušič nám k těmto údajům na přímý dotaz odpověděl poněkud nervózně. „Něco takového je zatím z akademického hlediska zcela nepřípustné. Navíc jsem vůbec nevěděl, že jsou naše ceny v porovnání s lokální konkurencí vyšší. Pokud máte vážný zájem, zkuste se na individuální cenovou nabídku zeptat v šestém patře na Oddělení pro alternativní ukončení studia.“
Státnicovné by mělo pomoci hlavně studentům, kteří se poctivě učili a dokonce napsali i závěrečnou diplomovou práci, ale nejsou natolik schopní, aby státní zkoušku zvládli. „Šanci na získání vzdělání dává státnicovné i těm, kteří na přípravu ke zkoušce nemají dostatek času nebo vůle,“ popsala Pudlová.
Poplatek za státnice přichází právě ve chvíli, kdy se vedou bouřlivé diskuse o zavádění zápisného a školného, tedy poplatků za zápis do ročníku a částky, kterou student platí za studium na vysoké škole. „Politická reprezentace naší země ale dosud zcela otevřeně ignorovala potřeby ekonomiky a trhu, který vyžaduje absolventy a na délku studia ani získané znalosti nebere příliš velké ohledy,“ upozornil Bušič. Zákon o státnicovném by byl přirozeným řešením obou problémů. Diskriminace netalentovaných a nemotivovaných studentů by skončila a přestaly by být zanedbávány požadavky pracovního trhu.
blog comments powered by Disqus