Jakub Lanc, 21 let, psychologie
Myslím, že forma státnic je na naší katedře výborná, a nevím, proč by měla komukoliv vadit. Výhodou ústního zkoušení na psychologii je to, že znám všechny členy komise a máme mezi sebou osobnější přístup.
Soňa Nývltová, 20 let, bezpečnostní a strategická studia – politologie
Písemné státnice mi připadají lehčí než ústní. Dá se při nich více zamaskovat, že člověk něco úplně neví. Proto bych byla pro kombinaci ústního a písemného zkoušení. Když už jsou to závěrečné zkoušky, měly by být pořádné.
Jan Čulík, 24 let, mezinárodní vztahy
Písemné státnice mi vyhovovaly. Měl jsem čas pořádně si rozmyslet odpověď a lépe zformulovat věty. Mohl jsem tak ukázat, co všechno umím, aniž by mě komise přerušovala a znervózňovala. Ústní zkoušky jsou ale určitě větší drama a zážitek.
Ľubica Štubňová, 20 let, politologie – bezpečností a strategická studia
Myslím, že státnice by měly mít ústní i písemnou část, podobně jako maturita. Někdo se lépe vyjadřuje ústně, jiný písemně. Takto by komise mohla výkony studentů objektivněji hodnotit. Zatím jsem ale teprve v prvním ročníku, takže se mě státnice ještě netýkají a možná je budu za dva roky posuzovat jinak.
Kristýna Veselá, 22 let, mediální studia a žurnalistika – genderová studia
Ještě jsem nad tím nepřemýšlela, ale vzhledem k tomu, že jsme na Fakultě sociálních studií, upřednostnila bych u zkoušek přístup face-to-face. Celé tři roky se do kontaktu s vyučujícím téměř nedostaneme a přitom se jednou budeme komunikací živit.
Dagmar Husárová, 22 let, environmentální studia – mediální studia a žurnalistika
Myslím, že je celkem rozumné dělat státnice písemnou formou, když už jsme na písemné zkoušení za celé studium zvyklí. U testů je taky vyšší záruka objektivity. Na druhou stranu, umět dobře vystupovat je podle mě nezbytné pro každého, kdo se chce v budoucnu dobře uplatnit. U ústních zkoušek by si to mohl natrénovat. Z vlastní zkušenosti taky vím, že při testech stačí jen nepřesně pochopit vyznění otázky nebo nabízených odpovědí a body jdou hned dolů, ačkoliv člověk o tématu ví dost. Myslím si, že u ústní zkoušky by nebyl problém otázku dovysvětlit.
Lenka Rozehnalová, 22 let, psychologie
Vždycky jsem si myslela, že zkoušky by měly být ústní. Nevidím na tom nic špatného, člověk by se měl naučit vyjadřovat. Nenapadlo mě ani, že psychologie je jediná, kde se u státnic mluví. Když jsou státnice jenom písemné, nemá to podle mě dostatečnou úroveň.
Ivan Rolko, 23 let, politologie, bezpečnostní a strategická studia – evropská studia
Státnice mi přišly objektivní, jejich systém je celkem dobře udělaný. Vadilo mi pouze, že mezi odevzdáním bakalářky a samotnými státnicemi bylo málo času na učení. Všichni by určitě ocenili, kdybychom měli o týden víc.
Zdeňka Pulicarová, 24 let, evropská studia
Myslím si, že písemné státnice nejsou dobré. Podle mě by se mělo více zkoušet klasicky ústně. Jednak je taková zkouška objektivnější a jednak se student naučí lépe vyjadřovat svůj názor, což je potřebné i pro budoucí povolání. Většina zkoušek v bakalářském studiu je ale písemných, takže písemné státnice jsou logičtější. Více ústního zkoušení by tedy mohlo být i v průběhu studia.
Ján Kapusňak, 24 let, politologie – bezpečnostní a strategická studia
S písemnými státnicemi radikálně nesouhlasím. Když mluvím, nahlas přemýšlím, věci se mi lépe vybavují a umím lépe argumentovat. U písemných testů si ne vždy na všechno vzpomenu. Může se také stát, že někdo má okno nebo je nejasně formulovaná otázka. Navíc studujeme sociální vědy, takže vědomosti a závěry by měl člověk umět prezentovat ústně. Lépe se také zjistí, jestli student problematice opravdu rozumí.
blog comments powered by Disqus