Masarykovy debaty: Bursík zchladil nadšení studentů pro jádro | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 33. ročník

Masarykovy debaty: Bursík zchladil nadšení studentů pro jádro

Do rubriky Fakultní ruchy napsal Pavel Šíma (Středa, 23. březen 2011)

Plná aula studentů, čtyři odborníci a výbušné téma. Taková byla druhá debata z cyklu Masarykových debat, která se na začátku března konala na Fakultě sociálních studií. Proti tezi, že Česká republika by měla stavět více jaderných reaktorů, vystoupil i bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Debata byla vydařená. Více takových ale na fakultě už neuvidíme. Organizátoři jdou za levnějším nájmem.

Jednadvacet procent české elektřiny pochází z jaderných reaktorů. Budoucnost jádra je ale v České republice nejistá. Atom má své zaryté odpůrce i příznivce. Oba tábory byly zastoupeny mezi řečníky druhé Masarykovy debaty.

„Mrzí mě, že u nás se už dvacet let debatuje, zda jádro ano či ne. Tato debata je ale zcela posunutá a nekoreluje s tím, co se děje v západní Evropě,“ začíná úderně Bursík a hned ukazuje tabulky a grafy, ze kterých je patrné, že jaderná energie je celosvětově na ústupu. Odpůrci teze a jaderných elektráren se snaží poukázat na jejich nevýhody. Jsou jimi vysoké investiční náklady, nemožnost regulace vyráběné energie, vyhořelé palivo a krátká životnost. Místo toho prosazují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Současná generace není připravena na plné využití fotovoltaických elektráren. Není k tomu vybudována infrastruktura,“ kontruje obhájce teze poradce Ministerstva průmyslu a obchodu a člen Pačesovy komise Josef Bubeník. Spolu se svým souputníkem jaderným fyzikem Františkem Janouchem hovoří o výhodách energie z jádra a jaderných elektrárnách čtvrté generace, které by měly být mnohem efektivnější než ty současné.

Po úvodních proslovech všech čtyř řečníků následuje asi hodina moderované diskuse s publikem. Pomyslnými vítězi debaty se nakonec stávají odpůrci teze a výstavby jaderných elektráren. Před začátkem programu souhlasilo s tezí 71 procent diváků a 10 procent bylo proti. Po jeho skončení by jaderné elektrárny chtělo dále stavět už jen 60 procent přítomných a 19 procent by si to nepřálo.

Na naší fakultě už debaty nebudou

Debata se setkala s velkým zájmem diváků. V zaplněné aule jich bylo přes tři sta. „Podle prezenční listiny se zúčastnilo 280 lidí, ne všichni se však zapsali,“ řekl za organizační tým tvořený studenty Fakulty sociálních studií Ondrej Lunter. Diváci si pochvalovali formát debaty i její obsah. „Debata nebyla špatná. Dozvěděl jsem se pár nových věci. Téma mě tak úplně nezaujalo, ale rád jsem si rozšířil obzory,“ zhodnotil jeden z návštěvníků a student naší fakulty Václav Walach.

I přes velký ohlas Masarykových debat a skutečnost, že se jim již podruhé podařilo naplnit aulu výrazně nad její kapacitu, studenti už na půdě fakulty diskutující vícekrát neuvidí. Organizátoři se kvůli vysokým poplatkům za pronájem stahují jinam. „Je pro nás velkou zátěží platit fakultě osm tisíc korun za jednu debat. Sumu za doposud uskutečněné debaty budeme snad moci uhradit z prostředků stipendijního fondu. Kvůli častému konání debat pro nás nebude možnost čerpání peněz z fondu nadále k dispozici. Proto hledáme levnější pronájem podobných prostor na jiných fakultách,“ vysvětlil organizátor Lunter.

Více o debatách včetně dalších témat a míst konání se můžete dočíst na www.masarykovydebaty.cz.

Fotogalerie

blog comments powered by Disqus