Proč jste se rozhodl kandidovat na pozici děkana?

Když jsem zvažoval svou nominaci, tak jsem nepřemýšlel v kontextu osobních ambicí a naplněnosti. Moje kandidatura je výsledkem debat s kolegy, kteří mě přesvědčili. Dlouho jsem to zvažoval z rodinných i profesních důvodů. Vedení fakulty, ať na nejvyšší úrovni nebo na úrovni proděkanů, zabírá obrovské množství času, které by většina z nás mohla využít k bádání a dalšímu sebevzdělávání. Nevnímám ale děkanskou pozici jako metu, které musím z hlediska své akademické kariéry do určitého věku dosáhnout.

Proč si myslíte, že jste jediným kandidátem?

Pravděpodobně to znamená, že věci, které posledních několik let dělalo vedení fakulty a na kterých jsem se mohl podílet, jsou hodnoceny kladně. Nedošlo k výraznému sporu uvnitř akademické obce, ať už ze strany studentů, akademických pracovníků případně i administrativních zaměstnanců.

Kolegové vás podporují?

Necítí potřebu postavit se mé představě, kam bychom měli do budoucna směřovat. Vycházím z toho, že je v historii fakulty na co navazovat, a stejně moji kandidaturu vyhodnotili i ostatní kolegové. Máme za sebou několik let spanilého růstu, kdy jsme vybavovali fakultu knihami i technikou. Teď se potýkáme s klesajícím rozpočtem nebo zhoršujícími se vnějšími podmínkami pro fungování fakulty. S vědomím tohoto stavu jsem kandidaturu přijímal.

Co způsobuje zhoršené vnější podmínky pro fungování fakulty?

Klesá množství prostředků, které jsou k dispozici univerzitám, a fakulty se to samozřejmě týká také. Velký nárůst počtu studentů a s ním související zvýšení rozpočtu a možností fakulty skončil.

Pravděpodobně budete v historii fakulty nejmladší děkan nastupující do funkce. Máte pocit, že budete mít díky tomu blíže ke studentům?

Myslím si, že věk tady hraje zcela minoritní roli. Za důležitý považuji hlavně přístup ke studentům a kontakt s nimi, a to je spojeno především se zkušenostmi z pedagogické činnosti. Doufám, že se při samotné volbě budou spíše posuzovat výsledky mé předchozí práce.

Kandidát na děkana FSS Břetislav Dančák (autor: Hripsime Zohrabyan)

Chcete pokračovat ve šlépějích nynějšího děkana Rabušice?

Hodlám navázat na kolegy Možného, Fialu a Rabušice. Jejich působení je výsledkem důležitého konsenzu, který se podařilo ustavit při vzniku fakulty. Směr, jakým má fakulta našlápnuto díky působení současného děkana je dlouhodobě udržitelný a zakládá předpoklad k tomu, aby fakulta figurovala na špici nejen v České republice, ale i v širším středoevropském i evropském prostoru. Nadále budou kladeny vysoké nároky jak na uchazeče o studium, studenty, tak i na vyučující a administrativní personál.

Připadá mi naprosto přirozené, že každý děkan vtiskne fakultě svou stopu na základě své povahy, zkušeností, oborového zázemí a podobně. Co to v mém případě bude znamenat, nedokážu v tuto chvíli říct, protože jsem zatím děkanem nebyl.

Máte naplánované konkrétní kroky, které chcete provést po nástupu do funkce?

Žádné radikální či skryté plány, které bych po případném zvolení ihned provedl, v šuplíku schované nemám.

Chystáte změny v týmu proděkanů?

Nechci rozšiřovat počet proděkanů, tudíž není možné, aby každý obor uvažoval o svém proděkanovi. Důležitá je také ochota oborů vyslat své představitele do vedení fakulty. Musí být udržena rovnováha a soulad mezi zájmy tradičních, nových a nově se objevivších oborů, velkých a malých oborů. Toho je možné dosáhnout mezioborovou debatou o tom, kdo bude obory zastupovat ve vedení fakulty. Zároveň ale proděkan nemá reprezentovat zájem konkrétního oboru, je to člen týmu, který vede celou fakultu. Mezi proděkany bych chtěl lidi, kteří mají zkušenosti s řízením fakulty, ale i ty, kteří budou v týmu noví. Ne každý akademik má ale zájem obětovat svůj pracovní čas vedení fakulty.

Se zahraničními partnery to myslíme vážně

Nyní jste proděkanem pro zahraniční vztahy, co všechno máte na starosti?

Dbám o rozvíjení zahraničních kontaktů na úrovni fakulty a podporuji v tom i jednotlivé katedry. Konkrétně jde o přípravu a podepisování smluv našich oborů a pracovišť se zahraničními partnery. Další část mé práce je pomoc studentům, kteří odjíždějí do zahraničí. V souvislosti s tím byl nedávno přijat stipendijní program na podporu mobility studentů. Nakonec jde i o přijíždějící studenty a mobilitu zaměstnanců.

Zvýraznil byste nějaký projekt, který se vám ve funkci proděkana opravdu vydařil?

Za největší úspěch týmu děkana a proděkanů považuji ustavení Fullbright Masaryk University Distinguished Chair in Social Studies, v tuto chvíli je v programu zapojeno pouze čtyřiatřicet zemí na celém světě. V rámci projektu je zajištěno až 40 výzkumných, přednáškových a kombinovaných stipendií pro akademické pracovníky ze Spojených států. Dáváme tím najevo, že to se zahraničními partnery myslíme vážně.

Nově také připravujeme dva velké projekty v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschop­nost, který je financován ze zdrojů Evropské unie a rozpočtu České republiky.

Čeho se přesně tyto projekty týkají?

Pokud v soutěži s ostatními pracovišti v republice uspějeme, získáme pro fakultu prostředky na další přednášející ze zahraničí a rozšíříme tak nabídku předmětů v cizích jazycích. Studenti také získají více možností jezdit na stáže, praxe a podobně. Cílem je, aby se studenti naučili věci, které jim zkvalitní budoucí život. Až odejdou z fakulty, měli by si najít práci, která se jim bude líbit. Oba tříleté projekty budou stát více než sto milionů korun. Tak velký program, do kterého by se navíc zapojila celá fakulta a ne jen jedna nebo několik kateder, jsme zatím neměli.

Na fakultě nejsou povinné cizí jazyky, kromě akademické angličtiny na nepříliš vysoké úrovni. Někteří studenti se bojí vyjíždět, protože jim chybí potřebné jazykové schopnosti. Co s tímto problémem chcete dělat?

Nedokážu říct, kolik studentů nechce vycestovat kvůli jazykové bariéře. Jazykové vzdělávání patří podle mě k dobrému mravu a měl by o něj usilovat každý člověk, který chce získat akademické vzdělání na fakultě našeho typu. Na univerzitě existuje Centrum jazykového vzdělávání a my nechceme zasahovat do jejich činnosti. Nepotřebujeme, aby studenti dopodrobna ovládali všechny časy, které je možné v angličtině použít. Mnozí studenti navíc potřebné jazykové znalosti mají už ze střední školy. My chceme jako absolventa vzdělaného člověka, který bude schopný používat cizí jazyk k řešení problémů a ke komunikaci. Potkal jsem už spoustu lidí, kteří měli různé certifikáty, ale nebyli schopni obstát v debatě týkající se problému. Proto jdeme cestou povinného kurzu v anglickém jazyce na bakalářské a magisterské úrovni.

Studenti jsou ale líní a nad rámec svých povinností se dále nevzdělávají.

Podle mě nejsou líní, jen málo motivovaní a inspirovaní. (smích) Kromě povinného předmětu v angličtině by je mohli motivovat také skvělí zahraniční vyučující, jejichž přednáškám budou studenti chtít rozumět.

K získání magisterského titulu na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na fakultě, která se podle vašich slov snaží být špičkovou institucí, stačí znalost angličtiny na průměrné úrovni. Další cizí jazyky nepožadujete. Má to tak zůstat?

O tuto katedru je velký zájem a fakulta si může dovolit vybírat nejlepší z nejlepších. Vybíráme si vysoce nadprůměrné studenty a myslím si, že jejich schopnosti v průběhu studia dále rostou. Student má možnost zapisovat si předměty v anglickém jazyce, jejich nabídka se rok od roku rozšiřuje. Proto si nemyslím, že naši absolventi mají pouze průměrnou znalost angličtiny. V zájmu fakulty je ale rozvíjet i jiné jazyky. Angličtinu vnímám jako standard, u dalších jazyků vidím důraz v inspiraci. Výhledově by mohlo být běžné, že se budou vyučovat předměty v němčině, španělštině, ruštině, francouzštině a tak dál.

Studenti ale s výukou cizích jazyků nejsou spokojeni. Na pražské Karlově univerzitě a Vysoké škole ekonomické jsou na podobných oborech povinné dva cizí jazyky. Studenti u nás se mohou chtít učit třeba španělsky nebo francouzsky, ale kurzy pro začátečníky u nás pro některé jazyky vůbec nejsou.

V tomto mají velkou autonomii katedry. Jsou to obory, které v akreditačních žádostech stanovují, co bude a co nebude povinné. Děkan na to sice má vliv, ale u nás se obory liší a různorodost je žádoucí. Nechci více sjednocovat podmínky. Místo toho chci, aby bylo prostředí na fakultě jazykově pestřejší. Když se chcete domluvit s kolegy z jiných zemí, budete k tomu angličtinu nebo nějaký jiný jazyk potřebovat.

Co se týče mezinárodních smluv, má fakulta nějaký směr nebo se snaží uzavírat smlouvy, kde to jde?

Považuji za svoji povinnost na fakultě hlídat, jaký typ smluv a s kým se uzavírá. Zájem studentů o zahraniční pobyty fakulta téměř naplňuje. Nyní se snažíme o společné studijní programy, tzv. „dual degrees“ nebo „joint degrees“. Jde o studium na více institucích, absolvováním pak získáte diplom, který má více garantů. Hledáme silné partnery, jež nám mohou pomoci v růstu a kterým zároveň můžeme něco nabídnout také my. Obecně platí, že máme celou řadu výborných partnerů v Evropě. Kromě toho hledáme kvalitní univerzity i na místech, kde jsme dosud nepůsobili. Nyní se například snažíme o úzkou spolupráci s univerzitou v Tchaj-peji na Taiwanu. Dlouhodobě se zajímáme o pracoviště ve Spojených státech amerických a od loňska uzávíráme smlouvy s univerzitami v Izraeli.

Scio testy vybírají ty nejlepší

O studium na fakultě je velký zájem. Plánujete zohledňovat výsledky státních maturit v přijímacím řízení, nebo se fakulta bude stále držet SCIO testů?

Z obrovského množství uchazečů jsme pomocí SCIO testů schopni vybrat ty, kteří mají nejlepší předpoklady ke studiu. Pokud bude státní maturita dobře zvládnutá a její výsledek bude mít velkou vypovídací hodnotu, byla by škoda výsledky nezohlednit při přijímacím řízení. V tuto chvíli je předčasné říct, jestli například SCIO testy budou státní maturitou nahrazeny. Fakulta zatím úspěšně čelí demografickému poklesu, neklesly nám počty uchazečů, takže jsme nemuseli přehodnocovat přijímací řízení.

Například na fakultě informatiky se už nyní zohledňují výsledky slovenských státních maturit. Jak je to u nás?

Na všechny studenty v českých studijních programech se u nás vztahují SCIO testy a je nám jedno, odkud student přichází.

doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D. proděkan pro zahraniční vztahy

• odborník na problematiku transatlantických vztahů a energetické bezpečnosti působící na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií
• vystudoval Politologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, rok strávil na Kolumbijské univerzitě ve Spojených státech
• je hostujícím přednášejícím na Katedře východních studií Varšavské univerzity v Polsku
• je autorem mnoha publikací
• hovoří plynně polsky a anglicky, obstojně rozumí ruštině
• je ženatý a má tři děti

blog comments powered by Disqus