Proč jsme se museli do školních lavic vrátit z prázdnin dřív než studenti ostatních univerzit? Proděkan pro studium Jan Holzer dává od termínu ruce pryč: „Nám samotným se výuka v září nelíbí, tou dobou učitelé jezdí po konferencích, je to čas, kdy akademická komunita spolu může žít a setkávat se. Sám jsem musel zrušit přednášky na dvou konferencích.“ Naše vedení si tedy tento termín nevymyslelo. Šli jsme proto o pár funkcí výš, k prorektorovi pro vzdělávací činnost Antonínu Slabému. Podle něj harmonogram akademického roku stanovuje po dohodě s děkany sám rektor. K tomu proděkan Holzer dodává: „Není žádné tajemství, že v tomhle se shoda mezi fakultami hledá celkem těžko. Některé fakulty považují patnáct týdnů na výuku za málo, některé dvanáct za moc.“
Podle zákona o vysokých školách a podle univerzitního studijního řádu rektor schvaluje harmonogram akademického roku tak, aby výuka na všech fakultách začínala ve stejnou dobu. „Jednak je třeba, aby oba semestry, jarní a podzimní, byly stejně dlouhé, což dříve nebývalo. Jednak většina fakult požaduje výuku alespoň čtrnáct týdnů a delší zkouškové období, a v tomto je třeba respektovat požadavky těch, které potřebují delší semestr,“ odpověděl rektor Petr Fiala. Fakulty si mohou upravit, kdy výuka skončí, proto například nás čeká volný týden před Vánocemi.
A abychom učinili pochybné novinářské objektivitě zadost, povedlo se nám vypátrat studentku, která s brzkým začátkem školního roku problém nemá. Jmenuje se Věra Kontríková: „Bylo to nezvyklé, ale zase tak mi to nevadilo. Spíš co s tím prázdným týdnem před Vánocemi, není ani na výuku, ani na zkoušky, to mi přijde zbytečný.“
Přesto bychom podle Fialy příští rok už tak brzy začínat neměli: „Letos podle kalendáře vyšel začátek semestru nezvykle brzo, za rok se to zase o něco posune. Musí však být dostatečný počet výukových týdnů do Vánoc. Zkrátka začátek výuky vychází z požadavku fakult a je stanoven tak, aby na celé univerzitě mohla být výuka organizována v potřebném rozsahu.“
blog comments powered by Disqus