„Když jsem dostal pozvánku o přednášce, seděl jsem zrovna na baru, kradl servírkám keksíky a pil kávu, jako vždycky…,“ ironicky přibližuje svůj „tvrdý život“ Honza Boček, novinář na volné noze. Diváci v učebně AVC tiše sedí a mírně užasle pozorují videa, která jsou jedním z mnoha výstupů datové žurnalistiky a která Boček pouští jedno za druhým. „Prací datového žurnalisty je například i vytváření map, které porovnávají délku penisu v jednotlivých zemích na světě,“ ukazuje Boček na barevnou mapu, kde Češi figurují mezi těmi největšími. Po otázkách z publika se Boček loučí a přednášet se chystá druhý host, Ivana Svobodová, která pracuje v časopisu Respekt.
Svobodová se usmívá a energicky se dává do řeči s přítomnými. Přitom v ruce drží poznámky ke svému povídání o nelehké práci novinářů. Vzhledem k událostem z poslední doby má hodně co říct, odhalovat korupci v české politice dá zabrat. S chutí mluví o žurnalistické etice, o nedávno propíraných politických kauzách i nečinnosti Syndikátu novinářů. Rozohňuje se, odbočuje od jednoho tématu ke druhému, ale posluchači se snadno orientují i v té rychlosti a změti událostí. Studenty mnohokrát rozesměje absurdita kauz či jejich krátké trvání v povědomí veřejnosti. Svobodová s velkým zájmem posluchačům přibližuje například kauzu, při které ministr Kalousek vyhrožoval šéfredaktorům českých deníků, že „je má nahrané“. „Tohle si přece nemůže dovolit. To je čisté vydírání. Ale Kalousek je… podivín,“ tvrdí pevně Svobodová. Je vidět, že ji její práce baví a celou ji pohlcuje.
Na závěr přednášky Svobodová všem budoucím novinářům přeje, aby za nimi při jejich práci stálo silné, chápající médium, které je nebude omezovat v jejich práci a bude jim oporou. Studenti se usmívají a mírně přikyvují. Asi si všichni přejí to samé.
Debata s hosty pokračovala po skončení v Salonu Daguerre (autor: Tomáš
Repka)
Večer však přednáškou nekončí. Co by to bylo za tvrdý život, kdyby všichni šli domů a vyspali se dorůžova? Diskuze nad vínem s cigaretou a navazování kontaktů patří k této práci také. „Novináři z Respektu s námi přece nepijí každý den,“ pochvaluje si jeden ze studentů. Posledním potvrzením, že novinařina není žádný med, je i šéfeditorka Halasu Tereza, která je na žurnalistické praxi. Přichází do hospody až před devátou večerní se slovy: „Já jsem tu přednášku opravdu chtěla stihnout…“
Fotogalerie
