Úspěšné vyjednávání a hořkosladké vítězství

Do rubriky Okénka napsal Pavel Buršík (Sobota, 22. říjen 2011)

Atmosféra na fakultě nebyla před prázdninami úplně dobrá. Nemohlo za to jen zkouškové období, mnoho studentů včetně mě bylo frustrováno ze dvou poměrně rychle zaváděných a pro ně nevýhodných změn. První bylo „skokové zvýšení poplatků“ (přičemž toto slovní spojení se již dost vžilo) za prodloužené či další studium, druhým vybírání nájmů od studentů za jimi pořádané akce informálního vzdělávání. Zdálo se, že studentští senátoři, studenti podepsaní pod peticí proti prudkému zvýšení poplatků a zástupci spolkového života na jedné straně a na straně druhé odstupující i nastupující vedení jsou zakopáni na svých pozicích a dosažení kompromisu bude obtížné, až nemožné.

„Vítězství“ v poplatkové kauze na konci srpna bylo tak velké, až bylo poněkud hořkosladké. Studenti poukázali na právní chyby vyhlášení nového poplatkového výměru a vyměřované poplatky kvůli tomu dočasně spadly ze čtyřiadvaceti tisíc korun na méně než pětinu.

Stejně tak již vedení fakulty není v těchto dnech zcela hluché k argumentům ohledně přínosu studentských aktivit. Snad budou co nejdříve dovršena jednání s děkanem o zavedení bezplatného půjčování místností a systému odborných garantů akcí. Podmínkou zapůjčení místnosti by pak měla být „odborná garance“ člena některé z kateder studentské akci a podepsání smlouvy pořadatelem. Smlouva by řešila odpovědnost za případná poškození či třeba jen nepořádek. Toto řešení vidím jako docela funkční kompromis, na ideální fakultě (pokud se mohu trochu zasnít) by však tolik šustění papírem nebylo nutné a místnosti by stačilo si zamluvit.

Ve chvíli, kdy držíte nový Halas, je již po volbě nových členů a akademický senát je z velké části či zcela obměněný. Chtěl bych tedy poděkovat svým kolegům ze studentské komory Janu Martínkovi, Martině Hromádkové a Petře Vejvodové za jejich dobrou práci. Řekl bych, že zástupcům studentů se postupně daří se emancipovat, najít své místo na slunci a způsoby, jak nejlépe prosazovat zájmy svých spolužáků. Přesto jsou však možnosti pětice studentů nutně omezené a nelze od nich očekávat nějakou robustní každodenní podporu, rady a podobně. Pro tyto účely by naopak byla navýsost vhodná nějaká verze Studentské unie, podobně jako nedávno vznikla na Univerzitě Karlově. Ať jste již tedy zvolili do fakultního senátu kohokoliv, věřím, že jste měli šťastnou ruku a za starou studentskou komoru se s vámi loučím.