První, a jedno z mála „nelenkovských“ témat, byla delegace zástupce do sněmu Rady vysokých škol. Kandidující Jiří Nantl na zasedání přišel a představil nám svou dosavadní práci, své myšlenky a názory, a krátce jsme o obojím diskutovali. Názory zde asi tlumočit nebudu, spíše mě potěšilo, že Nantl mezi nás přišel, aby se nám mohl představit. Zdánlivě to vypadá jako samozřejmost, ale není to tak. Ale k tomu se záhy dostanu. Ještě dodám, že jsme Jiřímu Nantlovi své hlasy odevzdali.
Hladký průběh mělo mít i další hlasování, to když se volil místopředseda senátu (a tím i předseda studentské komory). Kandidát byl jediný, o tento post se ucházela moje maličkost, podpora již byla „předjednána“ ze setkání studentské komory (i u nás jedou zákulisní vyjednávání) a přesto jsem v hlasování neprošel (dva hlasy pro, dva se zdržely). Po několika sebezpytujících a programzpytujících okamžiků jsem se rozhodl hledat chybu nikoli u sebe, nýbrž v hlasujících, a skutečně jsem ji nalezl. Ukázalo se, a nebudu jmenovat, že někteří novější (nikoli zcela noví) senátoři se ještě zcela nezorientovali ve způsobech hlasování a v psaní jmen na lístečky a svou volby popletli. Nevadí, mé odhodlání je pevné a jen tak se nevzdám – příště se bude volit znovu ;)
Vlastně ani další bod programu neproběhl hladce. Měli jsme schválit děkanův návrh na doplnění disciplinární komise, kandidátka však přítomna nebyla, pan děkan o ní nedodal žádné informace, pročež jsme se rozhodli kandidátku napříště pozvat a hlasování odložit. Přece jen, hlasovat jen dle uča se nám moc nechtělo, byť bylo hezky kulaté, skoro celé sudé…
Pak jsme ještě nějakou dobu debatovali a hlasovali, například rozhodčí komisi jsme doplnili příkladně, děkanův návrh na doplnění vědecké rady jsme z jedné poloviny schválili, a rozešli se do svých domovů. Napříště si nějaké body programu zopakujeme, a pokud máte zájem, můžete být u toho – naše zasedání jsou veřejná. Tak se nenechte pobízet a přijďte zjistit, co jsme vlastně zač.
blog comments powered by Disqus