Jsou na tom jinde lépe?

Do rubriky Téma čísla napsala Nikola Krejčířová (Sobota, 29. listopad 2008)

Abychom se úspěšně prokousali semestrem, většinou musíme vypracovat a odevzdat pár seminárek, sem tam připravit referát a ve zkouškovém se pak naučit na několik, většinou písemných, testů. Říká se, že ústních zkoušek je u nás ve srovnání s jinými fakultami jen poskrovnu. Pochopitelně každé studium potřebuje to své, přesto se pokusíme o malou sondu k sousedům.

Jednou z fakult, která je poměrně známá převahou ústních zkoušek, je právnická. Ještě než dojde na ústní část, musí studenti někdy projít také písemným testem. U přihlašování na zkoušky si pak přímo vyberou vyučujícího, ke kterému půjdou. „Písemná zkouška většinou pokryje širší rozsah látky. Takže je větší šance, že se strefí do toho, co neumíš. Ale zas to není hop nebo trop jako u ústní. Záleží hlavně na vyučujícím,“ říká studentka práv Radka Svobodová, která na otevření zkouškových termínů čeká v počítačové učebně i několik hodin předem. A její kolegové by jistě potvrdili, že právě jedno takové kliknutí v ISu se může stát osudným.

Podobně to chodí i při studiu matematiky a ekonomie. Studenti u většiny předmětů nejprve napíšou test a teprve pokud uspějí, postoupí k ústní zkoušce. „Ta je někdy těžší než písemná, ale jindy je to jen jakási forma konzultace k písemce,“ vysvětluje studentka Radana Kabátová. Předměty z ekonomie absolvuje na Ekonomicko-správní fakultě a matematické zase na přírodovědecké. U písemné zkoušky sice oceňuje, že se může nad otázkami v klidu zamyslet, ale stávající způsob zkoušení jí vlastně vyhovuje. „Nejprve něco vymyslím na papír a to pak můžu obhajovat u ústní zkoušky, kde se dá mnoho nepřesností napsaných v testu vyžehlit,“ dodává Radana.

Na přírodovědě, ekonomce nebo třeba medicíně bychom rozdíly v přístupu ke zkoušení asi čekali. Ale jak je to u naší starší sestry Filozofické fakulty? Tak tady se podobnosti s naší alma mater překvapivě nedočkáme. Své o tom ví Tomáš Svoboda, který studoval na naší fakultě mediální studia a žurnalistiku, na filozofické pak historii. „Srovnání je jednoduché. Protože na FSS jsem zatím nezažil jedinou ústní, na fildě jich je určitě víc. Tam bych to viděl přibližně půl na půl,“ říká Tomáš, nynější student navazujících mediálních studií. Oba druhy zkoušek by se podle něj měly kombinovat. „Doteď nepochopím, jak může člověk vystudovat bakalářskou žurnalistiku, když prakticky nemusí za celou dobu otevřít pusu,“ diví se Tomáš.

Jak je vidět, jiná fakulta, jiný mrav. Každému oboru vyhovuje odlišný typ zkoušek. Stejně tak jako se studenti nikdy neshodnou na tom, jestli jsou lepší písemné, nebo ústní. Toho, co nám schází, mají zase jinde až moc. A těžko soudit, jestli je to dobře nebo špatně.