redaktorka
Nyní studentka magisterské sociologie, personálního managementu a organizačního rozvoje. Je v Halase už moc dlouho a prošla asi všemi funkcemi. U žádné ale nevydržela. Po absolvování bakalářské žurnalistiky ji přestalo bavit psaní i čtení. Takže na redrady chodí už jen, aby sem tam do něčeho kafrala, viděla kamarády a pořádně se při té příležitosti najedla.
Když jsem přijela studovat do Kodaně, řekla jsem si: proboha, proč jsem chtěla zrovna sem?! Byla zima, neustále foukal protivný přímořský vítr a slunce tu skoro nevycházelo. Až jsem tomuto místu začala soukromně přezdívat Mordor. A k lepšímu se to neobracelo ještě dalších pár týdnů. — Nikola Krejčířová
A zase jsou tu změny ve vedení. Po roce mého šéfredaktorování bude, vlastně už je, novou halasáckou šéfkou Ripsi Zohrabyan. A na mně je, abych se pateticky vypsala z málem pěti let svého působení v Halasu prostřednictvím tohoto nudného článku v rubrice na poslední straně (o níž už několik měsíců pochybuji, zda-li ji někdo čte). — Nikola Krejčířová
Od začátku semestru už to možná několik studentů překvapilo. Stáli v suterénu, na zádech krosnu a po několika zmatených pokusech na to přišli. Dveře jsou zamčené, cedulka sejmutá, šatny už nefungují. — Nikola Krejčířová
Tak jsme si je zvolili… Ve studentské komoře akademického senátu naší fakulty nás od teď bude hájit obměněná pětičlenná sestava. Nutno říci, že ne všichni zvolení jsou polstrování senátorských židlí neznalí. Přesto je osazenstvo rozmanité. Mezi senátory najdeme tři šmouly, jednu „žurna čubku“ a ještě další senátorku, pravděpodobně jedinou zástupkyni druhu člověk. Na volbách ale není zajímavé jen složení senátu, které z nich nakonec vzešlo, nebo snad genderová přesila senátorek (tři ku dvěma). Letošní průběh voleb měl hned několik dalších zvláštností. — Nikola Krejčířová, šéfredaktorka Halasu
Jaselská 8 — Nikola Krejčířová
Studentský život je náročný nejen intelektuálně, ale také pro peněženky. Práci se během studia vyhne jen málokterý maminčin mazánek. Proto jsme pro vás přichystali přehled toho, co vás čeká a nemine. — Nikola Krejčířová
Fakulta je velká instituce a ročně jí proteče spousta peněz. Možná jste ale nevěděli, že nejvyšší položkou v tabulce nákladů jsou mzdy pro zaměstnance naší fakulty. S příjmy to však není nijak jednoduché a získat reálnou představu o tom, kolik u nás „bere“ profesor, odborný asistent nebo třeba administrativní pracovník, je skoro nemožné. I přesto jsme se pokusili nahlédnout do peněženek lidí, se kterými se jako studenti fakulty setkáváme. — Nikola Krejčířová
Zdálo by se, že možností seznámit se se spolužáky z oboru je nespočetně. Pořádají se psycho víkendy, žurna chaty, kdejaké výjezdy, setkání, párty… Ale stojí o ně ještě někdo? Na politologii zájemců o neformální setkávání s ostatními studenty oboru stále ubývá. — Nikola Krejčířová
Na první pohled scénář povědomý většině z nás. Eva se přihlásila na vysokou školu, udělala přijímačky, byla přijata, zapsána, studovala mezifakultně dva obory na FSS a FF. Typický průběh. Po pár letech se, jak už to bývá, dopracovala ke státnicím. Ty také z jednoho oboru na naší fakultě úspěšně složila. Na druhém oboru už to tak růžově nedopadlo. Těsně před ukončením ji totiž vyhodili. A ejhle, co se nestalo. Po půl roce dopis ze studijního naší alma mater: urychleně zaplaťte poplatky za prodloužené studium, nebo je budeme vymáhat exekučně! — Nikola Krejčířová
Na naší fakultě to čeká všechny prezenční studenty minimálně jednou. Zapsat si předmět vyučovaný v angličtině musí jak bakaláři, tak magisterští studenti. Kombinovaných se to ale netýká. Jedny tato povinnost děsí, druzí ji naopak vítají a vidí v ní příležitost oprášit a aktivně využít pomalu chátrající znalosti anglického jazyka ze střední školy. — Nikola Krejčířová
Vinařská 5 — Nikola Krejčířová
Komenského nám. 2 — Nikola Krejčířová
Kombinaci lze studovat: — Nikola Krejčířová, Jan Martinek
Zrovna jste dopsali sáhodlouhou seminárku. Je kolem půlnoci, pomalu se šouráte z cépéesky směrem k nějakému rozjezdu, který vám stejně před chvílí ujel. Abyste zabili trochu času, necháváte se oblažovat slastnou myšlenkou: hned jak dojedete na privát, vypustíte z hlavy všechny sociálně-vědní teorie, možná si dáte sprchu, zakousnete nějaké zbytky z lednice a šup do hajan! Zbytky. Teď vám to došlo. Poslední gumový rohlík jste snědli spolu s oschlým salámem z Tesca už předevčírem. Od té doby jste na bagetách a na smažáku z menzy. A to scvrklé jablko na dně lednice vás momentálně taky moc nevytrhne. Co teď s tím? V žaludku vám nesnesitelně šplouchá jen poslední kafe z automatu… Najednou se vám kdesi v podvědomí vynoří nejasná vzpomínka na cosi barevného, papírového. Dneska, vlastně už včera jste to četli na přednášce. Byl to Halas! Halas nonstop! — Nikola Krejčířová
Někteří je kritizují, další je považují za jedinou schůdnou cestu, jak ve velkém množství uchazečů vybrat kvalitní studenty. Můžeme plakat, můžeme se smát, ale jedno je jisté – pokud chce kdokoli studovat (nejen) na naší fakultě, Národní srovnávací zkoušky ho neminou. Přečtěte si, jak to vidí společnost, která za „tím vším“ vlastně stojí. Na naše otázky k tématu scio testů nám odpověděl Bohumil Kartous, mluvčí společnosti Scio. — Nikola Krejčířová