Kolik si kdo vydělá? | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 31. ročník

Kolik si kdo vydělá?

Do rubriky Téma čísla napsala Nikola Krejčířová (Úterý, 12. květen 2009)

Fakulta je velká instituce a ročně jí proteče spousta peněz. Možná jste ale nevěděli, že nejvyšší položkou v tabulce nákladů jsou mzdy pro zaměstnance naší fakulty. S příjmy to však není nijak jednoduché a získat reálnou představu o tom, kolik u nás „bere“ profesor, odborný asistent nebo třeba administrativní pracovník, je skoro nemožné. I přesto jsme se pokusili nahlédnout do peněženek lidí, se kterými se jako studenti fakulty setkáváme.

Taková peněženka zaměstnance naší fakulty má spoustu přihrádek. Do některých je vidět lépe, jiné zůstávají skryty. První taková kapsička pomyslné peněženky obsahuje tarifní složku mzdy a naditá je podle toho, zdali je zaměstnanec akademickým nebo neakademickým pracovníkem a do jaké mzdové kategorie patří. Akademici jsou rozděleni do pěti mzdových tříd, neakademici do sedmi. Pro ilustraci: asistent s titulem Mgr. spadající do 1. třídy má tarifní mzdu 16 300, profesor zařazený ve třídě nejvyšší má 28 600 korun. Neakademický pracovník se pak pohybuje podle druhu vykonávané práce a dosaženého vzdělání v částkách od 9 300 do 24 000 korun. Rozdělení do tříd určuje obecným popisem pracovních pozic Vnitřní mzdový předpis Masarykovy univerzity a je platný pro všechny zaměstnance všech fakult.

Bez výzkumu, bez vědy, nedočkáš se odměny

U dalších složek mzdy už nejsou částky tolik konkrétní, s nahlížením do cizích peněženek jsme ale neskončili. Druhou část tvoří výkonnostní příplatek, ten je v podstatě osobním ohodnocením pracovníka a je pohyblivý. Do třetice mohou zaměstnanci dostávat odměny. U akademických pracovníků se jejich výše odvíjí zejména od aktivity jednotlivých kateder. „Záleží samozřejmě na tom, jestli má pracoviště dostatek zdrojů. Nadřízený například může vidět, že pracovníci mají snahu. Ale pokud tato snaha nevede k produkci, může zůstat jen u slovní pochvaly,“ vysvětluje tajemník naší fakulty Vojtěch Moštěk. Jinými slovy pokud katedra nevydělá, nevydělá si ani zaměstnanec, který na ní působí.

Odměnu ve výši jednoho platu dostávají pracovníci fakulty také pokud dosáhnou věku 50 a 60 let nebo získají nárok na důchod. Nezanedbatelnou položkou jsou další příplatky ve vedoucích funkcích rozčleněné do tří stupňů řízení. Podle těchto kategorií mohou řídící pracovníci získat 10 až 60 procent ze své tarifní mzdy navíc. Nejvíce mají pochopitelně ti s nejvyšší zodpovědností v organizační struktuře fakulty či univerzity.

Tajemnou položkou akademikovy výplaty je i zisk z výzkumů a dalších projektů, na nichž v průběhu roku pracuje. „Zaměstnanci mají možnost podílet se na výzkumné a vědecké činnosti. U těch, kteří jsou úspěšní grantově, je vidět, že jejich průměrná mzda je vyšší,“ říká tajemník. Na fakultě, která je z nezanedbatelné části financována právě penězi z vědy a výzkumu, se dá předpokládat, že ani tyto příjmy nejsou pakatel. Na druhou stranu u kateder, kde za celý rok neřešili ani jeden grant, bychom korunu v této přihrádce jen těžko hledali.

Odpovědět si na otázku, jaké jsou celkové průměrné platy na naší škole, není jen tak. Na mzdy FSS minulý rok vynaložila necelých 69 milionů korun. Pokud si prostě vydělíme tuto částku dvanácti měsíci v roce a pak počtem přibližně 194 zaměstnanců, dostaneme jen málo vypovídající průměr bezmála 30 tisíc. Průměrná mzda třeba průměrného profesora, docenta či kohokoliv průměrného je na naší fakultě neveřejným číslem. „V současné době dle mých informací průměrné měsíční mzdy odpovídají produktivitě našich pracovníků,“ prozradil Halasu tajemník Moštěk záhadnou informaci.

Jak to chodí vedle

Pojďme se raději porozhlédnout za sousedy. A kam jinam než na Univerzitu Karlovu a kolegyni Fakultu sociálních věd (FSV). I tady mají tarifní mzdu, jednotlivé kategorie a částky se ale liší. Akademičtí pracovníci, lektoři a výzkumníci mohou mít tarifní složku podle vzdělání a pracovního zařazení také v širokém rozmezí od 16 do 38 tisíc korun. Zatímco na naší univerzitě je tarifní částka jednoznačná, v Praze mají stanovené intervaly i v rámci jednotlivých kategorií. Asistent může mít od 16 do 23 tisíc, profesor od 28 do 38 tisíc.

U naší pražské sousedky jsou sdílnější i s celkovými průměrnými platy svých pedagogických pracovníků: profesor má měsíčně na účtu přibližně 55 tisíc, docent 53 tisíc, odborný asistent a asistent mají 31 a 28 tisíc korun. Technicko-hospodářští pracovníci si na FSV v průměru vydělají 25 tisíc, dělníci necelých 12 tisíc.

Stejně jako u nás mají na Univerzitě Karlově také odměny i osobní ohodnocení. U příplatků za vedení jsou přímo stanovená konkrétní rozpětí pro jednotlivé funkce. Děkan může mít příplatek za vedení až 20 tisíc, proděkan až 15, vedoucí katedry nejvíce 10 tisíc.

Celkový průměrný plat za všechny pracovníky je na Fakultě sociálních věd necelých 33 tisíc korun. Oproti FSS je tu rozdíl jen tři tisíců.

blog comments powered by Disqus