Tramvají číslo jedna nebo pěšky směrem k Ekonomicko-správní fakultě. Pokud zrovna máte hlad a k tomu nic na práci, hezká procházka. Budovu poznáte podle několika dalších stejně zanedbaných paneláků z dob komunismu. Na fotky za stránek Správa kolejí a menz, na nichž budova a okolí vypadá jako z přímořského letoviska, radši rychle zapomeňte.

Jen co vejdete, namiřte si to k tácům a příborům. Pak dozadu přímo za nosem, kde si na veliké tabuli přečtete, co že to na vás dneska zbylo. A pak už se jen sunete od polévky, k hlavnímu jídlu, pro salátek, na posledním „stanovišti“ na vas pak čekají nějaké ty nestravitelné zbytečnosti. K jídlu je možné se posadit v jedné ze dvou velkých místností. I tady si můžete v klidu zavzpomínat na staré dobré časy, společnost vám budou dělat pokojové květiny. Ačkoliv jde o menzu s poměrně velkou kapacitou, v porovnání s menzou na Moravském náměstí je tu docela klid. To je dáno hlavně tím, že samotný výdej jídel a okénko, kde se odkládá použité nádobí, jsou alespoň částečně oddělené od klidových zón jídelních stolečků. Mezi stolky jsou tu dokonce malé paravány, nebo stolečky se zmíněnými květinami, což chvílemi skoro vytváří iluzi soukromí.

Jídlo tu má zhruba srovnatelnou kvalitu s menzou na Rektorátu. Někteří studenti říkají, že tu delší dobu vydrží výběr alespoň z několika slušných jídel. Jiní zase tvrdí, že tu obecně bývá lepší skladba jídelníčku než na Moravském. Milé úsměvy a přátelské poklábosení s personálem spíše nečekejte, na podobné věci tu v pravé poledne rozhodně není čas. Nicméně, oběd vám tu vydají od 11 do 14 hodin. Pokud to nestihnete, stačí vyběhnout po schodech a projít chodbou do bufetu Vinařská. Ten je sice maličký, ale zato je otevřen od pondělí do pátku od 8 do 20 hodin. Večeři vám tu přichystají mezi půl třetí a půl osmou večer. Ovšem pozor, v době kdy se vydávají obědy dole v menze, bufet sice podává totéž, ale přednostně pro zaměstnance.

blog comments powered by Disqus