Politologové. Nechtějí se už setkávat? | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 31. ročník

Politologové. Nechtějí se už setkávat?

Do rubriky Co se děje napsala Nikola Krejčířová (Neděle, 10. květen 2009)

Zdálo by se, že možností seznámit se se spolužáky z oboru je nespočetně. Pořádají se psycho víkendy, žurna chaty, kdejaké výjezdy, setkání, párty… Ale stojí o ně ještě někdo? Na politologii zájemců o neformální setkávání s ostatními studenty oboru stále ubývá.

Tradiční výjezd politologů se od roku 1999, kdy se uskutečnil první ročník, hodně změnil. Setkání dříve přezdívané prostě Cikháj, se přestěhovalo do Blatin. Především se ale politologických Blatin letos na konci dubna účastnila jen necelá čtyřicítka z řad studentstva. Těsně před odjezdem přitom organizátorům odřeklo svoji účast nemálo mladých politologů.

Nezájem připisují pořadatelé velkému počtu studentů. „Když je jich v řádu několika set, je to už moc velká skupina. Z té je těžko vytvořit skupinu druhou, řekněme o šedesáti lidech, která by měla o něco společného zájem,“ vysvětluje organizátor Michal Pink. Změnu podle něj začali pozorovat po přestěhování do nové budovy s navýšením počtu studujících. „Ve staré budově nás sice taky bylo hodně, ale znali jsme se. Když nás bylo šedesát, bylo snazší organizovat neformální setkávání. Znali jsme se prakticky tváří v tvář,“ popisuje Pink zlaté časy politologického družení.

Dnes už je ale všechno jinak. Studenti o setkávání ztrácí zájem a ani sami organizátoři netuší proč. „Asi se mění styl života. Vzhledem k mnoha studijním povinnostem a dalším aktivitám nemají studenti čas na nic jiného,“ hádá Pink a naráží tím také na oblíbené studium více oborů. S nadsázkou spekuluje také o možné zhýčkanosti studentů v souvislosti s automatickými senzory u vodovodních kohoutků – bez nich možná studenti nikam nejedou. „A to jsme teď dokonce měli sprchy s vytápěnou podlahou!“ upozorňuje na komfortní prostředí Blatin.

Chabé nadšení je o to více udivující, že součástí pobytu byla i soutěž s možností získat stipendium. Stačilo se jen přihlásit a na setkání pak přednést třeba svůj poupravený referát či esej. Finanční částka, kterou by byli soutěžící odměněni, by pak závisela na jejich počtu. Podle Pinka to mohlo být přibližně přes tisíc korun. Svou práci ale do soutěže přihlásil jen jeden student a k tomu ještě po uzávěrce.

blog comments powered by Disqus