Nejprve jsem byla zmatená, kde všude se musím registrovat a jaké identifikační karty musím získat, abych tu mohla regulérně pobývat déle než pět měsíců. Do toho bláznivý informační systém Københavns Universitet. V každé PC učebně musíte použít jiný login a heslo. V jednom systému si registrujete kurzy, v jiném (a dost nedokonalém) jsou studijní materiály a emailový účet. Zcela samostatný je katalog knihovny. Poté, co si musíte zapamatovat už asi stopáté přihlašovací údaje, se začínáte modlit k ISu, aby Dánsko osvítil svým primárním a sekundárním paprskem moudrosti.

Knihovní systém je sice hezky provázán na kodaňskou Royal Library, řečenou Black Diamond, ale jinak je celkem pitomý. Každá katedra má svoji knihovnu a ty jsou situované různě po kampusu. Další knihovna je společná pro celou fakultu sociálních věd (Det Samfundsviden­skabelige Fakultet). Knížky, které sociolog potřebuje ke studiu, jsou tedy v lepším případě roztroušené všude možně, v tom horším jsou půjčené. Většina knih je totiž jen absenčních, a to včetně těch, které jsou povinnou četbou v kurzech. Prezenční knihy se tu nevedou. Skenování literatury, vyvěšování do poskytoven a materiálů už vůbec ne. Dánové si všechno tisknou. Ve finále vám nezbývá nic jiného, než si knihu koupit, nebo si pořídit kompendium literatury pro ten který kurz – obojí za nemalé částky.

Když už jsme u cen. Při prvním nákupu potravin vás jen polévá studený pot. Nejprve úzkostlivě přepočítáváte. Na české poměry je tu vše drahé. Postupně však otupíte, a tak to je i s ostatním. To, co vám na začátku vadilo, se totiž rozplyne pod vlivem útulných kavárniček, jarního slunce a místního života vůbec.

Není divu, že se Kodaň ve světových žebříčcích kvality života objevuje na předních příčkách. Je k tomu spousta důvodů. V každé části města je bezpečno – v Kodani se nebojíte, ať jdete kamkoliv a kdykoliv. Když mi po několika týdnech na úřadě přidělili vlastního lékaře, který mě prý ošetří zdarma, byla jsem jako Nikolka v Říši welfare state. A ve městě jezdí dokonce více kol než aut. Nedokážete se ubránit pocitu, že tady v Dánsku mají všechno lepší.

Studentský život tu má příchuť kávy a nejlepších muffin. Jeden ze čtyř univerzitních kampusů, ve kterém sídlí právě fakulta sociálních věd, je přímo v centru města. Jeho budovy jsou typické představitelky skandinávské architektury. Krásné, postavené z malých barevných cihel, urputným větrem a dlouhými léty prověřené strážkyně vzdělání. Mají tu romantické vodní kanály, racky, Malou mořskou vílu i zahrady, kde vysedávali Hans Christian Andersen a Søren Kierkegaard. Je tu možná draze, ale blaze.

blog comments powered by Disqus