Volební (ne)zvyklosti | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 31. ročník

Volební (ne)zvyklosti

Do rubriky Tribuna napsala Nikola Krejčířová, šéfredaktorka Halasu (Pondělí, 16. listopad 2009)

Tak jsme si je zvolili… Ve studentské komoře akademického senátu naší fakulty nás od teď bude hájit obměněná pětičlenná sestava. Nutno říci, že ne všichni zvolení jsou polstrování senátorských židlí neznalí. Přesto je osazenstvo rozmanité. Mezi senátory najdeme tři šmouly, jednu „žurna čubku“ a ještě další senátorku, pravděpodobně jedinou zástupkyni druhu člověk. Na volbách ale není zajímavé jen složení senátu, které z nich nakonec vzešlo, nebo snad genderová přesila senátorek (tři ku dvěma). Letošní průběh voleb měl hned několik dalších zvláštností.

Kandidáti. Bylo jich celkem devatenáct. Když se tak mlhavě rozvzpomínám na volby, co se udály za mých studijních let na naší fakultě, zájem ještě nikdy nebyl tak veliký. Naopak nezřídka se stávalo, že volných míst bylo stejně jako kandidujících… Čím to, že se najednou studenti tak hrnou do fakultní politiky? Naši spolustudující jsou čím dál více sebevědomí, angažovaní a chtějí se prosadit! Ostatně stačí se jen podívat na profily kandidátů. Samí „aktivisté“ z řad nejrůznějších spolků. Ano, také z Halasu.

Koalice. Víc hlav víc ví. A zřejmě proto se několik studentů rozhodlo, že budou ve volbách postupovat společně. Nakonec se taková taktika ukázala poměrně úspěšnou. Čtyři z pěti senátorů vzešli z takových skupin. A pokud náhodou jejich kolegové nebyli tak úspěšní, nezůstali hluboko pod čarou.

Kampaň. Snad poprvé byla tak masivní a proběhla na všech frontách. Letáky s předvolebními hesly, propagace na IS Plkárně, profily na Facebooku, webové stránky s programy, veřejné diskuze, šmoulí modrá pomazánka… Kandidáti nic neponechali náhodě a vrhli se obsadit (skoro) všechny dostupné komunikační kanály!

Volební programy. Byly stejně různé jako samotní kandidáti. Jedni rovnou rezignovali na vymýšlení vážného programu a raději se snažili zachránit pandy. Druzí se sice jali prosadit rozumné a uskutečnitelné cíle, ke kampani však zneužili dobrotivé pověsti šmoulů a začali se vydávat za jedny z nich. (Přitom nikdo z nich není ani zbla namodralý). Kandidující žurnalisté měli jak rozumný program, tak podporu „ptákoludvíkovců“. A další prostě jen vsadili na klasiku – na svou dobrou pověst i vzhled – a slibovali dobrou práci pro senát i pro studenty.

Účast. Ke kliknutí v ISu se nakonec odhodlala čtvrtina možných voličů. Což je více než tisíc studentů! Nepochybně za tím stojí právě rozsáhlá kampaň. Denně proplouvat záplavou letáků a přitom netušit, že budou nějaké volby, by snad mohl jedině ignorant.

Skoro by se zdálo, že za vysokou volební účastí se skrývá nějaká soutěž o hodnotné ceny. Ale nic. (Výherní e-mail ještě nepřišel.) Skoro by se zdálo, že ze senátorských pozic plynou nějaké mimořádné výhody finančního charakteru. Tak tomu ale není. Naši zástupci pro nás „dělají“ zadarmo a vypadá to, že se do toho vrhají s nadšením. Snad jim elán vydrží i po prvních pár zasedáních.

blog comments powered by Disqus