Rád bych tímto zareagoval na článek Iva Možného Škola je otevřená pro všechny stejně, zaleží na každém, kolik si z ní vezme. Nevím, jestli jsem způsobilý k tomu, abych někoho vyváděl z omylu, a ani nevím, jestli následující slova budou dostatečně kultivovaná, jak žádá Ivo Možný. Myslím si ale, že nakonec na tom nezáleží. Veřejný prostor, stejně jako jazyk, nepatří nikomu a zároveň všem – každý má proto právo do něj se svým názorem vstoupit. Kdyby už jen pro tu možnost, aby si ho mohl díky reakcím ostatních opravit. — Lukáš Kuchta

V minulých dílech jste četli: — Vendula Karásková, Hripsime Zohrabyan

Redaktorky Hripsime Zohrabyan a Vendula Karásková napsaly do Halasu na začátku semestru okénka z Erasmu v Německu a Litvě, ve kterých kriticky srovnaly podobu výuky na naší fakultě s výukou na těch zahraničních. Oba články vyvolaly rozsáhlou diskuzi na facebookových stránkách časopisu. Svůj názor na komentáře redaktorek vyjádřil i bývalý děkan Ladislav Rabušic. Na debatě o založení katedry sociologie mimo jiné veřejně řekl, že kdyby se na fakultě vyučovalo tak, jak autorky textů chtějí, ani by se pro malý počet přijímaných studentů na školu nedostaly. — Ivo Možný

Profesor a bývalý děkan Ladislav Rabušic se na panelové diskusi o vývoji katedry sociologie a vzniku naší fakulty nechal slyšet, že ho „naštvaly“ články dvou redaktorek Halasu, toho času na Erasmu v Litvě a Německu . Podle popisu lze bezpečně identifikovat Hripsime Zohrabyan a Vendulu Karáskovou. Obě redaktorky své texty opřely o vlastní zkušenosti z přednášek na české a zahraniční vysoké škole. Mimo jiné si všimly i toho, že na cizích fakultách měly možnost navštěvovat kurzy v komornějším počtu účastníků. Chválily ale také aktivnější přístup studentů nebo vstřícnost a otevřenost vyučujících k diskusi. — Tereza Cajthamlová

Nový senát má za sebou první zasedání. Hned se objevily první rozpory, ale také výzvy ke společné diskusi o problémech. A to jak od senátorů-akademiků, tak i od členů vedení fakulty. To mě osobně velmi těší. Zájmy studentské a akademické komory senátu mohou být občas rozdílné, ale rozhodně nejde o principiální opozici. Pořád bychom měli mít společný zájem na dobrém fungování fakulty jako celku. Zvláště nyní, když dlouhý a bezproblémový růst fakulty skončil, musíme o ní přemýšlet v úplných souvislostech. — Jan Martinek

Čo? — Martin Habčák

V predposledný augustový deň schválil fakultný senát o šesť dní staršie opatrenie, ktorým dekan znížil poplatky z pôvodných 24 000 korún za semester na necelých štyri a pol tisíca, čo je zákonné minimum. Tento moment zároveň symbolicky ukončil činnosť petičného výboru bojujúceho proti skokovému navýšeniu poplatkov za štúdium. Vzniká tak priestor túto udalosť z pohľadu organizátora rekapitulovať a zhodnotiť. — Ondrej Lunter, Matěj Feldek, Matej Hruška, Karel Musílek

IS je nepochybne najnavštevovanejšou internetovou stránkou akademickej obce našej univerzity. Je založený na dôveryhodnosti, aktuálnosti a presnosti. Každý tam nájde všetkých a všetko. Chýba snáď už len možnosť niečomu udeliť like, alebo niekoho len tak štuchnúť. Ak si, alebo si bol študentom Masarykovej univerzity, IS ťa má hlboko vrytého do svojej databázy. V prípade, že ťa IS nepozná a nie si v ňom, jednoducho neexistuješ. I vysoko prepracovaný systém si však občas robí, čo sa mu zachce. Odoberá tituly, ruší promócie a ktovie, čo všetko má spomínaný záškodník ešte na rováši. — Andrea Bukovská

Už v minulom čísle Halasu sa písalo o Bloku expertov, ktorý prebieha každý semester. Mne tam však niečo chýbalo – tak „trochu“ väčšia agitácia! Prednášajúci sú totiž často ľudia veľkých mien, a preto je podľa mňa škoda, že sa v sále P51, kde sa Blok expertov tento semester uskutočňoval, ani raz nenaplnila jej plná kapacita. — Mária Pákozdiová

Vo štvrtok 20. októbra sa na našej fakulte uskutočnila prezentácia všetkého možného, čo súvisí s tohtoročným aprílovým kongresom Európskej federácie psychologických študentských asociácií (EFPSA). Dovolím si tvrdiť, že účastníkom sa to, čo odznelo, relatívne pozdávalo, a že si z prezentácie aj čosi odniesli (a to som ani nemusel zdôrazňovať, že si žiaden nábytok, elektroniku ani bytové doplnky z učebne odniesť nemožno). Nuž a keďže nás bolo spoluprítomných pomenej, neostáva mi nič iné, len referovať tým, ktorí sa nedostavili, o čom sa akademicky diskutovalo. — Michal Mitro

Mám jednoho spolužáka – říkejme mu třeba Gabriel. Asi končí na FSS. Nemůže si dovolit platit čtyřiadvacet tisíc za semestr. „Lajdák! Dobře mu tak,“ pomyslíte si asi. Bohužel tomu tak není. Gabriel je jedním z nejchytřejších a nejpoctivějších studentů, co jsem měl tu čest na fakultě poznat. V seminářích patří k nejaktivnějším a za těch pět let jsem ho snad ještě nikdy neviděl jinak, než s knihou v ruce. Jednou jsem ho dokonce spatřil, jak si čte při čekání na autobus. Ve stoje na zastávce v chabém světle pouliční lampy. — Pavel Šíma, převzato z nového internetového časopisu Servis

Vědci publikují v časopisech odborné články bez nároku na honorář. Pomáhají tak posouvat hranice poznání. Jejich materiály jsou navíc nezbytné pro studenty píšící seminární a závěrečné práce. Za přístup k textům v odborných časopisech přitom musí univerzity platit vydavatelům obrovské sumy peněz. Hnutí Open Access proto bojuje za zpřístupnění vědeckých článků zdarma na internetu a nepřirozené situaci se tak snaží zabránit. Jako první se k iniciativě v Česku připojila Masarykova univerzita. — Jaroslav Šeděnka

Fakulta sociálních studií razantně zvýšila poplatky za překročení standardní doby studia o více než jeden rok (viz www.casopishalas.cz/…zobrazit/887). Na první pohled jsem si řekl, proč ne? Když chce někdo studovat bakaláře pět let, ať si to taky zaplatí. Pak jsem si ale uvědomil, že většina lidí, o kterých vím, že tento poplatek platí nebo jim hrozí, že ho platit budou, nepatří mezi studenty, kteří by se extrémně flákali. — Šimon Stiburek

Sice pozdě, ale přece, by možná stálo za to, vysvětlit, proč ona facebooková skupina (Protestuji proti disciplinárnímu řízení za vyvěšení naskenované knihy do ISu pozn. red.) vznikla a proč přilákala takový zájem. — Lukáš Kuchta