Jen naše fakulta platí ročně za přístup k elektronickým zdrojům přes milion korun. I přesto si ale studenti a vyučující nemohou přečíst všechny časopisy, které potřebují. Celý problém má svou příčinu v minulosti. Dokud totiž neexistoval internet, předplácely si univerzitní knihovny časopisy a sborníky z konferencí v tištěné podobě.
Množství vědeckých oborů, časopisů, konferencí i pracovišť stále roste. Skladování tištěných materiálů by bylo čím dál nesnadnější, proto přišla vydavatelství s nabídkou přístupu do elektronických verzí článků za jednorázový poplatek, případně s předplatným pro neomezený přístup. Pro představu, za jeden článek z časopisu „Political Analysis“ zaplatíte přes pět set korun. Cenu za zdroje k vypracování jediné diplomky je lepší vůbec nepočítat. Buďme rádi, že nám přístup k elektronickým zdrojům platí univerzita.
Samotní vědci nemohou proti systému nic dělat. Při odeslání článku k publikaci musí často odsouhlasit, že časopis dostane výhradní právo k šíření finální verze článku. Z peněz, které čtenáři zaplatí za přístup, však neuvidí ani halíř. Přitom skutečné náklady na zpřístupnění a přenos informací po internetu jsou zanedbatelné. Vydavatelství se tak stávají brzdou v šíření znalostí. Za placené přístupy k materiálům navíc vydělávají velké peníze, takže nemají zájem zaběhlou praxi měnit.
Hnutí Open Access usiluje o zveřejnění plných textů článků buď přímo na internetových stránkách vydavatelství, nebo alespoň na stránkách univerzit. Masarykova univerzita k tomuto účelu vytváří web Repozitar.cz. Pokud nátlak univerzit skutečně zapůsobí, snad se začne internetový prostor brzy plnit i odbornou literaturou.
blog comments powered by Disqus