O den dříve vrcholila kampaň. Kandidáti postávali u svých stánků, rozdávali letáky a agitovali. „Zatančím vám taneček, když pro mě budete hlasovat,“ lákal uchazeč o jedno ze sto třiceti křesel ve studentské radě. Jiní rozdávali letáky s programem, který by chtěli v případě zvolení prosadit. Letáky v rukou, letáky na zemi, plakáty na stěnách, cedule nad hlavami – volby byly všude. Dokonce kolem proběhla kočka, které někdo na hřbet přilepil kruhovou nálepku jedné ze stran.

Nejviditelnější byla dvě uskupení. Jejich přívrženci, oděni do červených triček a zelených reflexních vest, vytvořily masivní bloky, v nichž se ostatní skupiny a nezávislí kandidáti ztráceli. Krom tiskovin rozdávali i sofistikovanější reklamní předměty – balonky, šátky, odznáčky.

Mohou si to dovolit. Jsou totiž napojeni na dva hlavní parlamentní bloky. Někteří kandidáti sice jakékoliv zpolitizování odmítají a ukazují vám program zahrnující body jako zřízení čtyřiadvaceti­hodinových studoven, jiní to ale řeknou na rovinu.

„Jsou tu dvě skupiny. Jedna je s ,March 14', jedna s ,March 8'. Sice říkají, že jsou nezávislí, ale to je jen kamufláž,“ přiznala kandidátka Amalia Rahal ve fosforeskující ves­tě.

Proč se všichni tolik zajímají o zvolení reprezentantů, v jejichž agendě bude nejspíše snižování cen v menze? Univerzitní volby jsou totiž v zemi, kde volební průzkumy nejsou zrovna každý den, považovány za každoroční ukazatel přízně voličů.

Losna nebo Mažňák?

Voliči procházejí pod dohledem univerzitní ostrahy koridory z přenosných zátaras, z nichž na ně pokřikují kandidáti ve snaze je na poslední chvíli strhnout na svou stranu. V pět hodin se stmívá a volební místnosti se uzavírají. Komise se pouští do sčítání hlasů.

Na prostranství před budovou se zatím ostraze podařilo dostat oba hlavní tábory za zátarasy asi dvacet metrů od sebe. Po potyčkách v minulých letech nezbytné opatření. Co se doteď mohlo jevit jako sympatická rivalita, se zvrhává ve fanatické šílenství. Vůdci se nechávají vyzdvihnout na ramena a řídí skandování politických hesel. Namačkaní a zpocení sympatizanti skáčou okolo a vyřvávají si hlasivky. Na obou stranách několikrát zní národní hymna.

Volby končí celkem vyrovnaně. Díky zvolení některých nezávislých kandidátů nezískává žádný z táborů nadpoloviční většinu. Rozvášnění mladí muži na to ale nedbají. Obě znepřátelené skupiny vycházejí do nejbližší ulice, zahazují fáborky se studentskými logy a vytahují vlajky pravých politických stran včetně radikálního Hizballáhu. Armáda naštěstí pořád ještě stojí na svém místě.

Až budete příště ve volbách do našeho fakultního senátu vybírat ze stejného počtu kandidátů, kolik je křesel, myslete na to, že jinde se mají voliči i hůř. Nebo lépe. Jak se to vezme.

blog comments powered by Disqus