Není to tak úplně košer

Do rubriky Gastro napsala Viktorie Melicharová (Čtvrtek, 3. listopad 2016)

Usilovně se snažím přijet včas do Kafkova domu v Kaprově ulici, kde u příležitosti Prague Coffee Festivalu celý den prodávám jídlo z KOŠER pekárny. Všudypřítomní hipsteři nasycení kávou od Ethiopie po Guatemalu tak budou mít čím zajíst svůj kofeinový záchvat.

Většina článků, které se zabývají alternativním stravováním, sahají po tématech jako je vegetariánství, veganství, bezlepková strava, nebo raw. Byť jsem nefalšovaný všežravec, ráda bych trochu osvětlila ono opomíjené „košer food“.

Původ tohoto slova nalézáme v základní knize judaismu – Tóřě. Jedná se o pravidla stravování, podle kterých se košer jídlo připravuje i servíruje. Spočívá v čistotě surovin. Jednoduše řečeno, košer označuje to, co je povolené a vhodné ke stravování.

Nařízení souvisí hlavně se zpracování masa, jehož příprava se řídí velmi striktními a komplikovanými pravidly. Například zásada týkající se zákazu konzumace mléčných a masitých pokrmů dohromady zní: „Nebudeš vařit mládě v mléce jeho matky.“ Jídlo se také třeba nesmí připravovat během dne odpočinku, tedy o šábesu a podávat pokrmy lze pouze na čistém a hygienicky nezávadném nádobí.

Teď se nabízí otázka, jaký význam má košer strava v dnešní době pro člověka, který zrovna není ortodoxní Žid? V této chvíli se vracíme zpět k veganům, vegetariánům a dalším „odchylkám“. Košer příprava jídla klade důraz především na kvalitu, původ a zpracování všech použitých surovin. Když se mě tedy na Prague Coffee Festivalu vysoká černovlasá slečna smutně ptá, jestli bychom náhodou neměli něco bezlepkového a bez laktózy, protože trpí silnou alergií, tak jí s klidným srdcem a úsměvem mohu odpovědět: „Ano, to bychom měli.“ Slečna vděčně odchází s naší pomazánkou z pečené dýně zkontrolovanou mašgiachou – osobou z pražské Židovské obce dohlížející na zásady košer přípravy. A já cítím hrdost, že jsem splnila přání někomu, kdo už v to nejspíš ani nedoufal.