Lubomír Vidlička: Vegani nejsou sekta | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Lubomír Vidlička: Vegani nejsou sekta

Do rubriky Gastro napsala Markéta Lankašová (Čtvrtek,  3. listopad 2016)

V rostlinné stravě vidí velký potenciál. Nejen proto otevřel Lubomír Vidlička veganskou restauraci v centru Brna. Jeho záměrem je provozovat podnik, do něhož se lidé nebojí přijít najíst. Bistro Forky’s už druhým rokem láká zákazníky na neutrální prostředí a chutná rostlinná jídla.

Splnil jste si otevřením restaurace sen?

Sen to nebyl. Já jsem vlastně nikdy restauraci mít nechtěl. Forky's jsem otevřel, protože ve mně rostla potřeba vybudovat místo, kde se budou nabízet jen veganská jídla. Veganská, ale chutně uvařená a připravená tak, aby se jimi nadchnul i člověk, co maso jí. Taková restaurace mi tady v Brně, ale i obecně v Česku chyběla. Všechno to šlo ruku v ruce se změnou mého způsobu života, stravování nevyjímaje.

Vy jste nevyznával veganská pravidla odjakživa?

Vyznání, řád a pravidla. Ještě k tomu přidejte schůzky na tajných místech a uděláte z nás sektu. (Směje se.) Tak to víte, že jsem jedl maso. Jedl jsem tak, jak jsem si myslel, že je to normální. Teď jím jen rostlinnou stravu a taky mi to přijde normální. K veganství jsme se ženou přešli asi před čtyřmi lety, ale bylo to pozvolné. Stále více nám jídelníček plnily luštěniny místo masa, až jsme zůstali jen u rostlin.

Co vás ke změně jídelníčku přimělo?

Pohyboval jsem se v okruhu farmářů a chovatelů. Objel jsem si několik běžných chovů zvířat, viděl jsem rozdíly mezi nimi a eko nebo bio chovy. Moc velké ty rozdíly tedy nebyly. Byl jsem se podívat taky na jatkách. Když jsem viděl, jak je s těmi zvířaty zacházeno, už jsem je dál jíst nechtěl. Kdybych mohl chovat drůbež u nás na dvorku, asi by mi nevadilo maso dál jíst. Ale do hlavy se mi připletly i etické argumenty. Jeden za všechny: „Proč některá zvířata rozmazlujeme jako domácí mazlíčky a jiná, mnohem chytřejší, máme denně na talíři?“

V říjnu jste oslavili rok fungování Forky's. Měl jste na začátku vizi, kde chcete být za rok? Splnila se vám?

Chtěl jsem mít podnik, spíš bistro než restauraci, kam se lidé nebudou bát přijít. Kde se nezaleknou něčeho nového a neznámého, ale vyzkouší zeleninový burger nebo kávu se sójovým mlékem a třeba zjistí, že jim to také chutná. Bistro pro mě bylo lepším řešením proto, že je neformální a uvolněné. Neočekává se tu nějaký řád nebo špičková etiketa. Nemáme tu žádnou speciální tematiku, nabízíme čisté veganství bez příměsi buddhistických seancí, undergroundového myšlení nebo alternativní medicíny. Takže ano, lidé sem chodí kvůli rostlinnému jídlu, které jim chutná. A to bylo naším cílem.

Je v Brně podnik, v němž spatřujete konkurenci?

Konkurentem je každá restaurace a my jsme v centru města, kde jich je jak nasetých. Ale restaurace, která nabízí rostlinnou stravu takovým způsobem jako my, ta tu prakticky v okolí není. S rostlinami máme mnoho možností. Živočišná, běžná gastronomie mi přijde už vyčerpaná z hlediska nápadů. Hlavně v českém prostředí. V televizi běží nespočet pořadů o vaření, ale občas už míchají chobotnice s jeleny dohromady, aby přišli s něčím zajímavým.

Kde berete inspiraci pro nabídku jídel ?

Jezdíme často a pravidelně do Holandska či Belgie, k jižním sousedům nebo do Francie. Každá kuchyně vnáší do veganské stravy svůj osobitý rys. Pak to ale musíme přizpůsobit českému prostředí. Naopak nakupovat jen od lokálních dodavatelů taky není možné, protože v Česku je sezóna pěstování krátká.

blog comments powered by Disqus