Stěží najdete někoho, kdo by pochyboval, že je nejlepší vysokou školou z asi pěti desítek v celém Libanonu. Obvykle se však jde ještě dál. Americká univerzita je považovaná za nejlepší v celém arabském světě.
„Obě mé sestry tady studovaly. A teď obě pracují doma v Jordánsku,“ vysvětlil své rozhodnutí získat titul mimo svou domovinu čerstvý prvák Abdalláh. Při shánění dobrého pracovního místa podle něj jméno univerzity zabírá. „Rozhodně ano. Jen se podívají na životopis. Pokud jsi vystudoval AUB, hodně to pomůže.“
Naprostá většina studentů s Abdalláhem souhlasí. Vypadá to, že zaměstnavatelé skutečně považují titul z AUB za něco o řád lepšího a kvalitnějšího než odkudkoliv jinud.
Přitom to tady rozhodně není žádný Harvard. Byrokracie je přebujelá, rozhodovací procesy zamlžené, učitelé nedochvilní a někteří navíc vyloženě špatní, draze zaplacené hodiny odpadají jedna za druhou, oficiální stížnosti končí nevyslyšeny a většina místních studentů stejně raději drží hubu a krok. Z nich to okomentoval trefně: „Je to jako v celém Libanonu. Když máš kontakty, jsi za vodou. Když ne, jsi v p…“
Teroristi, milionáři, prezidenti
Kde se tedy bere ten mýtus o super špičkové univerzitě ve státě s pouhými třemi miliony obyvatel? Možných vysvětlení je několik. Škola má sto čtyřicetiletou historii, americké know-how a studenty z devětašedesáti zemí světa. Místní politici ji podporují. Zrovna nedávno daroval předseda jedné parlamentní strany ze své kapsy deset milionů dolarů.
V dozorčí radě zasedají slavní sociální vědci i miliardáři z gulfských* států. Mezi absolventy je mnoho politiků z různých arabských zemí. „Chlubit“ se AUB může třeba zakladatelem teroristické Lidové fronty pro osvobození Palestiny Georgem Habashem nebo naopak Charlesem Malikem, který se výrazně podílel na formulaci Všeobecné deklarace lidských práv. Jen za minulý semestr se na univerzitě zastavili zapřednášet bývalý americký prezident Jimmy Carter a současný britský ministr zahraničí David Miliband.
Nějaké ty objektivní důvody by tedy byly. Možné ale také je, že v arabském světě je i jednooká AUB královnou. Většina arabských zemí je příliš chudá na to, aby si mohla dovolit špičkové mezinárodní odborníky. Do gulfských států, které svými petrodolary mohou přeplatit kohokoliv, zase žít nepřijdou, protože v konzervativních islámských státech pro západňana žádný život ani není.
Buď jak buď, pro většinu absolventů stejně nakonec není důležité, jak kvalitní výuky se jim tady dostane, ale že jim titul odsud zajistí pohodlnou a dost možná i zářnou kariérní budoucnost.
*Místní pojem pro státy v Perském zálivu.
blog comments powered by Disqus