Změna volebního řádu se vyplatila | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Změna volebního řádu se vyplatila

Do rubriky Tribuna napsal Stanislav Balík, vedoucí Katedry politologie (Pondělí, 16. listopad 2009)

Ne, nehodlám komentovat samotné výsledky říjnových voleb do fakultního senátu. Spíš jejich samotný průběh. Když jsem na začátku října zaregistroval první programy, kampaně a především naprostou novinku na FSS – společné kandidátky – měl jsem radost a vzpomněl si na dobu před třemi lety.

Tehdy jsme spolu s dalšími kolegy v senátu připravovali nový volební a jednací řád senátu, kterým jsme chtěli především vyřešit špatně fungující senátní volební systém.

O co nám šlo? Systém, který byl nastolen v roce 1998 při samotném vzniku Fakulty sociálních studií a jejího senátu, se během pár let ukázal jako nevhodný. Systém neměl pro senát stanovené jednotné funkční období, v každých volbách vznikal mandát na plné tříleté období, jež navíc bylo (především pro studenty) relativně dlouhé. Zakrátko se stalo, že mandáty většiny senátorů končily různě. Obtížně se hlídalo, komu kdy končí jaký mandát, kdy mají být vyhlašovány nové volby apod. Jednou se dokonce stalo, že se několik měsíců volby úplně zapomněly vyhlásit, takže dotčená senátorka „přesluhovala“, ačkoli již dávno svůj mandát neměla vykonávat.

Senát pak většinou nedělal téměř nic jiného, než že vyhlašoval nové a nové volby. Vždyť jen za poslední čtyři roky se volilo jedenáctkrát (v tom ale i dvakrát do senátu univerzitního)! Z voleb, které mají být spíše výjimečné a mají být – pateticky řečeno – svátkem demokracie, se stala věc běžná a nudná.

Obnova celého senátu pozornost přitáhla

Nad přípravou nového volebního řádu jsme strávili nespočet jednání. Hlavním tahounem práce byl studentský senátor Vojtěch Straka. Dobře jsme věděli, že to neděláme pro sebe (ani jeden z tehdejších studentských senátorů se v senátu „nedožil“ nových voleb). Tříletý odklad byl logický – nové celosenátní volby se mohly konat nejdříve po skončení posledního mandátu, jenž vznikl starým způsobem před vyhlášením nového řádu, což bylo v říjnu 2006.

To, co jsme tehdy předpokládali, se naplnilo. A sice, že volby, v nichž půjde o obnovu celého senátu, přitáhnou větší zájem, že i samotní kandidáti se budou více snažit, že se možná podle svých názorů budou sdružovat do jakýchsi kandidátek. Letošní říjnová volební účast nám dala za pravdu – 25 % studentů se voleb nezúčastnilo snad ještě nikdy, i 69 % pedagogů je již dlouho nevídaných.

Jediné, co mě nyní mrzí, je skutečnost, že se nám (senátu) tehdy nepodařilo prosadit větší počet náhradníků. V původním návrhu jsme navrhovali vyšší počet – pokud se nepletu, tak až tři. Argumentovali jsme tím, že mandát byť i třetího náhradníka z řádných voleb, jichž se pravděpodobně zúčastní velký počet voličů, bude mít politicky vyšší váhu, než řádný mandát z voleb doplňovacích. Vedení fakulty s tím nesouhlasilo, a tak byl jeden náhradník kompromisem. Podívám-li se nyní na počet hlasů třetího náhradníka např. ve studentské komoře (188 hlasů) a srovnám-li to s počtem hlasů vítěze posledních doplňovacích voleb v květnu 2009 (88 hlasů), náš předpoklad se potvrzuje.

Volby skončily a je teď už jenom na samotném senátu, jak svůj silný mandát naplní.

blog comments powered by Disqus