Kam s tím? | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Kam s tím?

Do rubriky Tribuna napsal Richard Skolek, student žurnalistiky (Středa,  2. prosinec 2009)

Člověk potřebuje ve svém životě opravdu nutně jen málo věcí. Některé jsou nezbytné občas, jiné pravidelně. Když to na někoho přijde, tak prostě musí. Je-li ovšem v kritickou chvíli na akademické půdě naší fakulty, je nanejvýš pravděpodobné, že se taková záležitost ošklivě zkomplikuje. Potřebné místnosti jsou totiž rozmístěny tak proradně, že než člověk jednu z nich najde, může být již pozdě. Ano, řeč je o toaletách.

Provedl jsem na fakultě malý výzkum. Prošel jsem celou budovu od střechy až po sklep (kterýchžto krajních bodů jsem nedosáhl) a do mapky si zaznamenal, jak jsou rozmístěna sanitární zařízení. Člověk by čekal, že na každém patře tomu bude stejně (vzhledem k zjevným kanalizačním obtížím, které by nastaly, kdyby tomu bylo jinak), ovšem chyba lávky. Toalety sice jsou umístěny na stejných místech, ale v nestejné kvalitě a kvantitě.

Vedle hlavního schodiště jsou kupříkladu nejmenší svatyně splachování v budově, i když tam prokazatelně chodí nejvíce lidí. A přitom se na jiném místě nachází obrovský, ale dovedně skrytý houf klozetů. K tomuto příjemnému zákoutí nevedou žádné cedulky, není nijak označeno a málokdo o jeho existenci vůbec ví. Napříč poschodími se navíc jeho podoba zásadním způsobem mění. Zatímco v sudých patrech je poblíž přebalovací místnost, v lichých se na stejném místě nachází kuchyňka. Páté podlaží vybočuje – je zde jediná „unisex“ toaleta v celé budově a na místě tradiční války mezi kojenci a gáblíkem trůní úklidová místnost. Dlužno však říci, že úklidový personál fakulty se klozetům věnuje zásadně o přestávce, což ke klidné atmosféře rozhodně nepřispívá.

Existuje ještě jedno místo, kde je možno inkriminovanou činnost vykonat. Rovněž není daleko od hlavního schodiště a většina studentů i profesorů o něm nepochybně ví. Jeho proměny napříč budovou nejsou tak pronikavé, přesto jsem si povšiml zvláštních anomálií. Na pátém patře, které musí mít vždycky něco speciálního, se zde nachází kromě toalet i sprchy – opět bez označení pohlaví. V tomto kontextu se zdá nanejvýš podivné, že genderová studia mají svůj hlavní stan o dvě poschodí níž.

Ještě zajímavější je pak podlaží druhé, kde jsou hned vedle sebe dva dámské a dva pánské klozety, naproti nimž je atypicky umístěna kuchyňka. Pro odpověď na otázku „Proč?“ jsem nemusel chodit daleko. Nejbližší dveře totiž vedou do pracovny děkana.

blog comments powered by Disqus