Co fakulta dala

Do rubriky Tribuna napsal Pavel Šíma, sima.pavel2@gmail.com (Pondělí, 16. listopad 2009)

Neuvěřitelně vyrovnané. Takové byly poslední volby do Akademického senátu. Po jejich skončení jsem si vzal do ruky kalkulačku a z výsledků vypreparoval několik zajímavých čísel. Devatenáct kandidátů se zredukovalo na pět senátorů. První pětice ale neuspěla nijak drtivě. Posbírala jen 39 % hlasů. Odpad tedy činí málokdy vídaných 61 %.

Další šokující číslo je, že kandidáti od čtvrtého do devátého místa se vlezli do rozmezí osmnácti hlasů. Prvnímu nepostupujícímu chyběly dva hlasy, tomu hned za ním tři. Třetí v pořadí získal 6,5 %, devátý 5,8 %. Minimální rozdíl.

Samozřejmě volby měly své vítěze. Stal se jím s velkým náskokem první Alexandr Průša a celá jeho koalice, která obsadila tři z pěti křesel plus sesli náhradníka. Neřekl bych ale, že měly volby nějaké poražené. Všichni kandidáti (včetně autora článku) měli nemalou radost, že svými předvolebními aktivitami dokázali zvednout volební účast až na 25 %. Takové číslo nepamatují ani pamětníci.

Zápolili jsme v přátelském duchu. Když se v mrazivém ránu před fakultou sešlo pět kandidátů při rozdávání předvolebních letáčků, šprýmovali jsme spolu a měli svorně legraci z toho, jak papírky s našimi jmény některým nebožákům cpeme do rukou třeba už popáté. Jedinou negativní kampaň předvedli Šmoulové, když na oficiální nástěnku vedle plakátů koalice PANDA a mých nalepili podobně stylizované podobenky krajně pravicového rakouského politika Jörga Haidera.

Letos mi to až do senátu nevyšlo. Díky analýze Halasu ale už vím, jak na to. Ukázalo se, že daleko více lidí dá na osobní známost (13/18) než na volební program (7/18). Takže příště nikam na zahraniční stáž, hezky se bratříčkovat s FSSáky v hospodě a senátorský post bude v kapse.

Stále mě ještě někdy překvapí, co všechno se dá sociálními vědami zkoumat a dokonce za to dostávat tituly. Doktorand sociologie Petr Sič už dlouhodobě zkoumá stereotypy v oblékání FSSáků. Na stránkách www.stereotypy.cz si můžete sami vyzkoušet, jestli dokážete odlišit mladého politologa od novináře. Dostanete dvě sady obrázků – čtrnáct děvčic a čtrnáct chalanů. Vaším úkolem je určit sedm, kteří vůbec nepatří na FSS, a zbývajících sedm roztřídit podle kateder.

Zcela mi uniká smysl takového výzkumu. Pochybná mi přijde i jeho metodologie. I kdyby něco takového jako vliv katedry na oblékání studentů existovalo, nemůžeme to testovat skrze jeden vybraný subjekt. Kdo totiž určí, který student bude reprezentovat třeba psychologii. Pokud učiníme náhodný výběr, vystavujeme se riziku, že nafotíme zrovna jednoho ze sta studentů, který se obléká odlišně než zbytek katedry. Pokud výzkumník vybere na focení studenta, který mu bude připadat jako typický představitel té či oné katedry, promítne se zase do výzkumu hned od začátku bias samotného výzkumníka.

V testu jsem uhodl příslušnost asi jen 28,6 % slečen a 14,3 % mladých mužů. Kdybych to natipoval náhodně, měl bych přitom mít (při hodně opakování) podle zákonů pravděpodobnosti úspěšnost 28,6 %.

Pozitivní číslo na závěr. FSS vysílá procentuálně nejvyšší počet studentů z celé Masarykovy univerzity na zkušenou do zahraničí. Co to znamená? Patří nám svět.