Více studentů - více šancí vyniknout | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Více studentů – více šancí vyniknout

Do rubriky Okénka napsal Stanislav Balík, vedoucí Katedry politologie (Středa,  2. prosinec 2009)

Studenti často naříkají nad zmasověním výuky, nad tím, že si jich kantoři nemají šanci všimnout. Jistě, z velké části mají pravdu. Máte-li před sebou učebnu se sto tvářemi, kolik si jich zapamatujete? Šance je tak ještě v předmětech se seminární výukou pro dvacet lidí, ale ruku na srdce, kolik takových většina oborů naší fakulty nabízí? Je to zkrátka jiné, než když nastupoval na fakultu náš imatrikulační ročník (1996), kdy nás bylo na politologii třicet, ročníky před námi byly ještě menší.

Na druhou stranu poskytují výrazně vyšší počty studentů šanci většímu počtu lidí vyniknout. Ale kdo se umí této šance chytnout? Není to nakonec tak, že většině studentů masovost vyhovuje? Že celkem rádi plují s proudem ponorné řeky, vyplují pouze občas, kdy tam odevzdají v lepším případě průměrnou seminárku, onde připraví position paper a ještě jinde vystoupí s referátem, a to je všechno? Čas, který zbývá mezi těmi pár hodinami, které v týdenním rozvrhu mají, četbou nezbytné literatury a psaním písemných úkolů, pak využívají k brigádám, jež jsou v lepším případě nárazové, v horším případě mají povahu pravidelného půl úvazku úplně mimo obor studia. Jistě, peníze jsou potřeba, jistá ekonomická nezávislost na rodičích by dokonce měla být projevem zdravého životního postoje mladé dospělosti. Ale přesto – stojíte-li o to, aby si vás učitelé všimli (v dobrém slova smyslu), abyste pro ně nebyli pouhé UČO, měli byste se snažit o to víc. Kolik se uskutečnilo jen v tomto semestru odborných konferencí, přednášek zajímavých zahraničních lektorů, kolik debat a besed připravily nejrůznější organizace a spolky? A jaká bývá na většině z nich účast? Ale právě tam může student projevit svůj odborný zájem. Když na jaře vypsala Katedra politologie studentskou konferenci s příslibem, že nejlepší příspěvky budou finančně podpořeny, z více než pětistovky oslovených se ozval jeden. Nebo z jiného soudku – kolik seminárek je napsáno bez faktického zájmu prostě jen jako obyčejný úkol. Na kolika z nich je poznat, že byly psány v posledních hodinách před odevzdáním s hlavním krédem – hlavně tomu nevěnovat víc pozornosti a úsilí, než je nezbytně nutné. Kolik z nich nestojí jejich autorům ani za cestu do knihovny, do mezinárodních vědeckých databází; vždyť vše musí jít vygooglovat a najít ve Wikipedii, co vygooglovat nejde, neexistuje. To nejsou otázky, ale smutná konstatování. Přitom výborná seminární práce a potom výborná bakalářka při současném stavu nejsou standardem, ale ční z okolí, které je bohužel průměrné. Zde je další z cest k vyniknutí, k upoutání zájmu pedagoga a k budoucí vědecké dráze. Možná jsem ale až moc skeptický, třeba se mýlím.

blog comments powered by Disqus