Otevřený dopis

Do rubriky Tribuna napsal Albert Kšiňan, Petr Doležal – koalice PANDA (Čtvrtek, 11. březen 2010)

Říká se, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Podobně i my jsme dlouhá léta pouze pozorovali ubývat vodu ze studánky, ale, jak říká další kapalné přísloví, náš pohár trpělivosti přetekl. Jistě se nyní zeptáte, kdo jsme „my“ a „trpělivost“ s čím? Nuže, „my“ jsme v užším smyslu dva studenti podepsáni níže, v širším smyslu však zastupujeme mlčící většinu, která se rozhodla zastavit otáčky spirály mlčení a už dále nehodlá tolerovat nekalé machinace seskupení okolo Alexandra Průši.

Tím odpovídáme na druhou neznámou, a sice pro koho je tento dopis určen. Zlomovým momentem pro jeho sepsání se pro nás staly volby do Akademického senátu FSS, v nichž strana výše jmenovaného strhla vítězství na svou stranu praktikami, které by se daly eufemisticky nazvat jako nestoudný populismus. Průšovo bažení po pozicích, jakkoliv je jejich moc pouze iluzorní, vedla k tomu, že se opět dostal na svou oblíbenou pozici senátora, k čemuž ještě připojil pozici studentského místopředsedy a člena disciplinární komise.

Zde však jeho působnost nekončí. Průšova klika také otáčí hřídelí časopisu Halas. Dobře to ilustruje jeho předposlední číslo, v němž byly zmínky o Průšově straně ve volbách tak časté, že toto vydání připomínalo stranickou tiskovinu ne nepodobnou Rudému Právu. Stejně je pak tomu i u čísel jiných: Halas sice prodělal změnu formální, obsahově je však stále krotký a bezzubý podobně jako veřejnoprávní televize. U redaktorů Halasu pravděpodobně funguje jakási autocenzura, která jim znemožňuje vytvářet články jinak než podle šablony: kauza/jak ji řeší jinde/jak je tomu u nás/jsme všichni rádi, že máme tak skvělou fakultu.

Myslíme si, že hlavní vinu na tom nese agenda, kterou nastavili Průšovci již léta zpátky. Samozřejmě, pokud jste součástí mocenského aparátu, nebudete psát proti němu. Tato agenda tak zadupává talentované lidi z neprůšovského okruhu, kteří by se rádi projevili, ale nedokážou či nechtějí se však vlézt mezi mantinely takto nastavené. Zbývá jim jen uplatňování pasivní rezistence ve formě nezájmu, čímž pouze přispívají k udržování tohoto neblahého statu quo.

Požadujeme, aby se Halas vymanil ze jha Průšova vlivu a stal se kritickým a investigativním časopisem. Rovněž žádáme Alexandra Průšu, aby rezignoval na své pozice a postavil se výše uvedeným obviněním jako muž.