Přichází zásadní reforma vysokoškolského studia?

Do rubriky Okénka napsal Stanislav Balík, vedoucí Katedry politologie (Pondělí, 29. listopad 2010)

Pokolikáté už se slibuje (či hrozí) tím, že stávající systém vysokoškolských studijních programů a oborů projde zásadní reformou? Teď je k tomu ale možná skutečně mimořádně blízko. Mimochodem – kdo si tipne, kolik je v tuto chvíli akreditováno na všech českých vysokých školách studijních oborů? Podle údajů Ministerstva školství je to 7 645 oborů.

Na ministerstvu se loni rozběhl projekt dotovaný z prostředků EU „Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání“. Jeho výstupem má být dokument, který popíše očekávané znalosti, dovednosti a kompetence absolventů vysokých a vyšších odborných škol. Tyto výstupy ze vzdělávání budou formulovány jak obecněji pro jednotlivé úrovně terciárního vzdělávání, tak konkrétně pro specifické oblasti vzdělávání. Důležitá je ambice nastavit vazby mezi kvalifikačním rámcem a systémem zajišťování a hodnocení kvality, a to v návaznosti na připravované změny systému akreditací.

V tuto chvíli je do projektu zapojena zhruba stovka odborníků z vysokých škol i z praxe, kteří jsou rozděleni do devíti pracovních skupin, které pokrývají veškeré obory – od strojírenství po hoteliérství. Nás na FSS by eminentně měla zajímat skupina č. 3, Společenské vědy, ekonomie, management a právo.

První otázkou je vymezení tzv. páteřních oborů. V tuto chvíli jsou u společenských věd definovány čtyři: politické vědy, sociologie, sociální práce, mediální studia, na jejichž profilu se již pracuje. Co ale s ostatními? Co s mezinárodními vztahy, evropskými studii, genderovými studii, sociální antropologií? Z pohledu většiny členů skupiny, již kromě pěti lidí za sociální vědy tvoří dvanáct právníků a ekonomů, se jedná o obory přinejlepším mezní, v horším případě nehodné existence. Padají vážně míněné názory, že mezinárodní vztahy by měla učit pouze fakulta, která má akreditovanou ekonomii, právo a politologii. Na posledním jednání pracovní skupiny jsem se snažil kolegy přesvědčit o nesmyslnosti takového pohledu, zatím ale marně. Snadno se také může stát, že v novém modelu nebude prostor pro rozdíly mezi kulturní a sociální antropologií.

Co s psychologií? V současném stavu není pojímána jako sociální věda, ale je ve skupině s obory pedagogickými „Vzdělání a výchova“. Skutečně je to vůle psychologů? V možném novém modelu akreditací by to mohl být pro psychologii jak na FSS, tak na FF problém.

Velké spory panují v pohledu na rozdíly mezi bakalářským a magisterským stupněm studia – zda má být v duchu bolognského procesu skutečně bakalářské studium převážně praktické a magisterské teoretické; nebo zda je to omyl a potřebujeme, aby studenti nejprve zvládli teorii a poté ji aplikovali na praxi. Či zda mají právo na život obory zdánlivě nepraktické, nesvázané na první pohled s žádnou pozicí na trhu – které ale možná připravují lidi potřebnější než hordy ekonomických specialistů. Vysvětlujte to ale právníkům a ekonomům!

Jistě, pro stávající studenty o moc nejde. Jde ale možná o budoucnost řady oborů na Fakultě. Ano, může se stát, že Národní kvalifikační rámec bude pouze dalším akademickým cvičením, jakých bylo spoustu. Možná ale ne. Zásadní věci mnohdy začínají nenápadně.