Kdo šetří, má za tři?

Do rubriky Tribuna napsala Jitka Sklenářová (Pondělí, 29. listopad 2010)

Jediné exempláře knižních svazků v dlouhodobých výpůjčkách, nižší platy vyučujících a méně externích spolupracovníků. Tyto více či méně nápadné projevy finanční krize na fakultě dnes a denně všechny ujišťují o tom, že žijí ve spojitém tržním prostředí, které v době nedávno minulé zasáhla ekonomická recese.

Stát zatáhl kohoutky kde se dalo, a tak se letos fakulta potýkala s rozpočtem o čtrnáct milionů nižším než loni. Ušetřilo se různě – platy vyučujících počínaje a omezením dlouhých telefonátů z některých pracovišť do mobilních sítí konče. Tajemník Vojtěch Moštěk tvrdí, že se nižší platy na kvalitě výuky neprojevily. Co se na ní však projevit muselo, je chudší nabídka volitelných předmětů, kterou studenti zaznamenali, a v neposlední řadě také s tím související zvýšení počtu posluchačů ve zbylých kurzech.

Finanční situace fakulty by se měla zlepšit do dvou let, odhaduje Moštěk. Myslíte, že je na fakultě zima, protože fakulta musí ušetřit za topení? Omyl. Vytápění budovy je jednou z věcí, na které šetřit nelze. Pokud vám v některých učebnách necvakají zuby hrůzou z průběžného testu, ale zimou, může za to vzduchotechnika. Ta se snaží udržet teplotu na „hygienických dvaadvaceti“. Husí kůže, která na přednáškách zdobí nejedno obnažené předloktí, je důsledkem pocitové teploty, která může být kvůli proudícímu vzduchu nižší. Navečer se pak topení vypíná úplně, pročež potenciálním divákům středečních divadelních představení v atriu doporučuji vzít si deku.

A co studenti, mají si co číst?

V knihovně tuhne úsměv na rtech. Podle vedoucí Ireny Šléglové snížení knihovního rozpočtu způsobilo o polovinu menší přírůstek knih v porovnání s minulými roky. Knihovnice a knihovníci se snaží doplňovat fond jinými prostředky, například nákupem literatury samotnými katedrami. Pokud se rozhodnete knihu s dlouhodobou výpůjčkou číst, musíte se obrnit trpělivostí a zahájit korespondenci s osobou, která svazek drží často jako rukojmí. Že je na fakultě moc lidí a na některé se prostě knih nedostane? Akademický senát už v březnu diskutoval o možném zavedení stropu pro počet studujících, ba dokonce o jeho snížení. Na knihy by se tedy brzo mohly stát kratší řady a v atriu si snad zase bude možné sednout jinam než na něčí klín.

Světlým bodem fakultního hospodaření zůstává rekonstrukce fasády. Tu totiž zaplatila Masarykova univerzita. Naše fakulta tak nepřijde o mozky studentů, kteří by mohli být zasaženi kusy padající omítky, zatímco pokuřují před vchodem.

Poněkud komicky pak působí prázdné otvůrky ve dveřích WC kabinek, ještě nedávno výsostná území háčků na kabelky a kabáty. Za ty podle správce budovy Jana Jebase nemůže nedostatek peněz, ale nevšímavost uklízeček. Nostalgii po háčcích tento fakt však nezažene. Po transformaci centrálních šaten v dětský koutek byly věšáčky na záchodě jedinou možností, jak si teplé oblečení alespoň na chvíli bezstarostně odložit. Představa studentky v zimním kabátě typu Michelin, která se snaží udržet čepici, šálu, kabelku i notebook nad podlahou, zatímco balancuje nad porcelánovou mísou a zároveň se marně snaží nahmatat konec toaletního papíru ve špatně konstruovaném držáku, někoho možná pobaví. Já však začala vážně uvažovat o sponzorském daru v podobě několika háčků i se šroubky, které bych mohla své alma mater věnovat.