Po schodech či výtahem? Toť otázka

Do rubriky Tribuna napsal Jakub Černohorský (Pondělí, 29. listopad 2010)

Skupinky studentů čekající před výtahy jsou k vidění téměř každý den. Mnohdy je zoufalý dav čekajících větší, než je výtah schopen pobrat, a mnohdy se v té skupince nacházím i já. Čas od času se stane, že díky neočekávaným okolnostem nestíhám doběhnout na přednášku v pátém patře včas a jsem tedy nucen použít výtah a tato možnost určitě denně napadá mnohé z vás. Problémem je však rychlost, kterou výtahy přepravují své uživatele.

Na fakultě se nacházejí celkem tři výtahy. Kolují zvěsti o tom, že jich je zde více, ale ať je to fáma nebo fakt, budu se držet čísla tři. Poznáte je podle ocelově stříbrné barvy, hranatého vzhledu a čudlíku, kterým si je můžete přivolat. Mají za úkol přepravovat lidi sem a tam, nahoru a dolů. Dovnitř se podle štítku vejde šest osob a nosnost je 450 kilogramů, což je možná důvod, proč mnohdy můžeme jet jenom ve čtyřech.

Výtah zastaví v každém patře, ve kterém někdo zmáčkl přivolávací tlačítko. Bohužel občas přijede tak plný, že se otevře, jen abyste zjistili, že se do něj nevejdete. Další nepříjemnou situací je zpomalování při zastavení výtahu. Od oznámení patra až do otevření dveří uplynou téměř celé 4 vteřiny, což může vést k čemukoliv od mírného zamračení až k nervovému zhroucení.

V minulém čísle Halasu jsme se dozvěděli, že na provozních nákladech fakulty, kam spadají i výtahy, šetřit nelze. Když jsem ale onehdy čekal dobu tak dlouhou, že se nebezpečně blížila k nekonečnu, napadlo mě, že se na výtazích asi nikdy nešetřilo, ale také že na ně nikdy nebyly vynaloženy žádné peníze (krom nákupu a instalace).

Samozřejmě, že tímto článkem nemíním jakkoliv znevažovat funkci či hodnotu výtahů. Je mi naprosto jasné, že každý zdravý student by měl raději udělat něco pro své zdraví a projít se, po schodech. Zde narážím na to malé, ale velmi důležité slovíčko „zdravý“. Ne každý má takové štěstí jako já a může chodit po schodech. Fakultu s námi navštěvují i handicapovaní studenti a výtahy jsou určeny především pro ně. Nedávno jsem zaslechl příběh, kdy slečna či paní odmítla pustit studenta na vozíčku do výtahu a ujela. Nebuďme tedy líní a přenechme místo ve výtazích pro ty, kterým je primárně určen. Stejně je to pěšky rychlejší.