Bruselení: Všechno je jinak, všechno je špatně

Do rubriky Okénka napsala Hripsime Zohrabyan (Pondělí, 29. listopad 2010)

Jakým krásným ideám jsem se oddávala při pomyšlení, jak úžasné bude hlavní město Evropy. Představovala jsem si Brusel jako vyspělé město bez chybičky. A ouha, těch chyb je zde více, než je pro město takové důležitosti vhodné.

Jazyk

Brusel se nachází na vlámském území Belgie, ale prakticky všichni zde mluví francouzsky. Vzhledem k této skutečnosti je vše psáno dvěma jazyky. Zastávky hromadné dopravy, ulice, prostě všechno má své jméno v holandštině i francouzštině. Ani na potravinách se člověk nedohledá anglického popisu výrobku. Srdce Evropy poněkud opomíjí skutečnost, že zde žije i mnoho cizinců, kteří ovládají jenom angličtinu. V tomto ohledu je tedy i Česká republika víc „international“ než Brusel!

Doprava

Brusel je o třetinu menší než Brno, naopak má dva a půl krát víc obyvatel. Tomu by měla odpovídat i městská hromadná doprava, která je v Brně však tisíckrát lepší. Bruselské metro jezdí co pět minut ve špičce, autobusy raději nepokouším, většinou jezdí, kdy se jim chce a kam se jim chce. Obzvlášť vlámská společnost De Lijn tohle dělá s oblibou. Stačí si pouze počkat na projíždějící autobus, odmávnout si ho a už jedete neznámo kam. Jízdního řádu, seznamu zastávek nebo informací o výluce se na neexistující zastávce nedočkáte.

Nejhorší je ale noční doprava. Přes týden jezdí poslední metro kolem půlnoci. Pokud ho nestihnete, musíte domů pěšky, protože pak už nepojede nic. Do nočního autobusu můžete nasednout jenom v pátek a sobotu, avšak pouze do 3 hodin. Zlaté rozjezdy!

Schody

Při vstupu do metra musíte překonat mnoho schodů. Výtahy jsou vzácné. Eskalátory jsou neustále mimo provoz. Řidiči šalin kašlou na seniory a na osoby na vozíčku taky. Ať žijí bezbariérové vstupy!

Odpadky

Jedna z prvních věcí, kterou jsem se v Bruselu musela naučit, bylo třídění odpadu. Odpadky se vyhazují do tří druhů certifikovaných pytlů (pytle bez oficiálního potisku vám popeláři neodvezou). Do žlutého patří papír, do modrého veškeré obaly nezávisle na druhu materiálu (vyjma skla) a do třetího se vyhazuje vše ostatní. Zdá se vám to taky divné třídit plasty dohromady s plechovkami a tetrapaky?

Jednou týdně se pytle vyhodí na ulici a popeláři je na druhý den odvezou, avšak ne každý tohle dodržuje. Přece nebudete mít doma koš plný smradlavých odpadků, to ať to radši smrdí na ulici. Každá ulice má „svůj den“ jindy, místo krásy města si tak všímáte ulic se spoustou smradlavých, přeplněných a mnohdy i roztržených pytlů. Čistota a recyklace rulez!

Peníze

Zdá se, že Evropská unie má bezedný měšec. Neustále mě zve na honosné obědy a večeře, k nimž se podávají hektolitry šampaňského. Kvůli hodinové návštěvě Parlamentu vám zhotoví barevné identifikační visačky z tvrdého plastu. I s fotkou. Tiskové materiály, které jsou mnohdy stejně tlusté jako Bible, jsou barevné a s obrázky, vytištěné na křídovém papíře. Samozřejmostí jsou i plastové složky, blok a propiska. Na každou konferenci se spotřebuje aspoň polovina brazilských pralesů. A to je letos rok boje proti chudobě!

Kluci

To nejdůležitější nakonec. Jak snadno se dá v Bruselu seznámit s příslušníkem mužského pohlaví? Velmi snadno! Holky pro to nemusí dělat téměř nic, jenom se usmívat. Pánové se nestydí oslovovat slečny na ulicích a nemusí být ani posilněni alkoholem. Takže dámy, máte-li nouzi o chlapy, odhlédněte od všech negativ a přijeďte do Bruselu!