Nejlepší kampus na světě

Do rubriky Publicistika napsal Pavel Šíma (Úterý, 28. říjen 2008)

Evan rozložil své zavalité tělo na plastové lehátko soukromé univerzitní pláže u Středozemního moře a zvolal: „No není tohle ten nejlepší kampus na světě?“

Evan je Američan, proto mě to trochu překvapilo. Ptal jsem se i jiných amerických spolužáků, jestli u nich takové nejsou taky. „Možná na opravdu drahých univerzitách,“ zamyslel se Nate.

Když jsou z kampusu tak nadšení i zaoceánští, jak si v něm asi připadá Středoevropan, který žádný nikdy ani neviděl? (Odpověď najdete na konci článku.)

Kampus American University of Beirut (AUB) se nachází v hustě zastavěné části Bejrútu, hlavního města Libanonu. Ve svých zdech sdružuje všechny fakulty, administrativní budovy, menzu, koleje, knihovny a třeba i zdravotní středisko a muzea – celkem jedenaosmdesát budov. Standardem jsou různá sportoviště. Krom již zmiňované pláže jsou to tenisové kurty, fotbalové hřiště, atletický stadion, bazén, posilovna, několik tělocvičen, prostory pro squash a badminton. Pro držitele studentských karet vše samozřejmě zdarma. Vystrčit paty student nemusí, ani když chce poslat nebo si vyzvednout dopis – pod jídelnou je umístěna pošta. Každý dostane přidělen P. O. Box, můj má číslo 4057.

Kampus je osázen palmami, borovicemi a jinými dřevinami a křovinami. Jako prakticky jediné zelené místo vprostřed betonového města je chloubou nejen akademiků, ale i ostatních Bejrúťanů.

Ani Bůh na nás nemůže

Univerzitní prostory nedrží primát jen v zelenosti. Každý místní vám řekne, že kampus je nejbezpečnější místo ve městě. Je totiž, jak jsem se dozvěděl od dvou místních studentů, považován za americkou půdu, a na tu si nikdo netroufne. Když vypukla v roce 2006 válka s Izraelem, přišel prý na koleje promluvit prezident univerzity (obdoba našeho rektora). „Nebojte se, tady jste na AUB. I kdyby nás chtěl zničit sám Bůh, nemůže,“ řekl údajně studentům prezident, který sám má v kampusu luxusní rezidenci. I když se v ulicích bojuje (jako letos na jaře), výuka pokračuje nerušeně dál.

Sedíte-li někde na schodech a něco baštíte, s velkou pravděpodobností se k vám přitočí hladová kočka. Potulují se jich tu desítky, ne-li stovky. S nadsázkou se o nich říká, že mají víc práv než studenti. Je zakázáno je krmit, brát si je na pokoj a vlastně vůbec se jich dotýkat. Pokud jim úmyslně ublížíte, dostanete děkanské napomenutí. Kočky naopak dostávají očkování, žrádlo a další péči. Nápad zakočkit (od slova zalidnit) kampus dostal minulý prezident. Co na to říká ten současný, jsem se nedozvěděl.

Jak vidno, kampus AUB má své kouzlo, vymoženosti i bizarnosti.

Jako u vytržení.