Diskuse jistě nejsou samospásným nástrojem řešení palčivých problémů společnosti. Mohou však být dobrým startovním bodem. Sociolog James Davison Hunter ve svém rozboru amerických „kulturních válek“ mezi konzervativci a liberály uvedl proměnu prostředí, v němž se odehrávají klíčové veřejné diskuse, jako jeden z praktických kroků, které by mohly vést k zakopání válečné sekery. Hunter zdůraznil prospěšnost veřejných debat, ve kterých jsou jejich účastníci nuceni věrohodně hájit svá vlastní stanoviska a čelit zpříma protiargumentům svých odpůrců. V takových podmínkách je totiž pro jednotlivé strany zákopové války obtížnější udržovat krajní a vyhrocené pozice.
Pravá a nefalšovaná debata, tak populární v anglosaském světě, k němuž tolik českých (nejen) politiků vzhlíží, není v našem veřejném prostoru zdaleka samozřejmostí. Ani po dvou dekádách demokratického vývoje nepatří ke standardní výbavě fungování českých „policy-makerů“, „decision-makerů“ či „opinion-makerů“. Troufám si říct, že mnohdy není na vině jen nedostatek vůle, ale také obyčejná neschopnost věcně a přesvědčivě argumentovat. O to více mě proto v těchto dnech nemile překvapila informace, že by Masarykovy debaty mohly z půdy FSS zase zmizet. Důvod? Nedostatek peněz k pokrytí výdajů s pořádáním debat spojených.
Mohl bych nad tím mávnout rukou. Pokud však nezanedbatelnou část zmíněných výdajů (skoro 8000 Kč za debatu) tvoří pronájem fakultní auly a servis s tím spjatý, nedá mi to. Rozumím tomu, že fakulta není charita a musí jednat „hospodárně“. Stejně tak se ale domnívám, že by měla dbát na svou dobrou pověst. Přitažlivý a nadmíru užitečný projekt veřejných debat s účastí významných postav našeho společenského života, navíc vzešlý z iniciativy jejích studentů, takovou pověst nepochybně posiluje. Proto si ze strany fakulty zaslouží maximální vstřícnost. V opačném případě by se totiž mohl uchýlit mimo zdi FSS, což bych pokládal nejen za nešťastné, ale přímo za faux pas.
blog comments powered by Disqus