Zkouška sirén

Do rubriky Publicistika napsal Jan Martinek (Pátek, 9. říjen 2009)

Zkouška sirén probíhá každou první středu v měsíci. Sirény jsou převážně mechanické a pravidelné užití jim svědčí – nezrezaví a v případě opravdového poplachu poslouží k varování obyvatelstva.

Na fakultě máme namísto zkoušky sirén první týden v semestru. Studenti jsou převážně mechaničtí a cvičná procházka na fakultu včas odhalí bolavé klouby, nezakoupené šalinkarty či nepřelepené karty ISIC. Podobně i vyučující po měsících izolace ve výzkumných laboratořích vstanou ze svých seslí a rozpomenou se na pohyb nohou užívaný na schodištích, vyzkouší zámky na dveřích a ověří správnost výběru učebny. Při čtení sylabu naleznou mnozí nepřesné součty bodů a týdnů, gramatické chyby i skutečnost, že mluví k účastníkům jiného kurzu.

Avšak tam, kde u kvílejících sirén nacházíme stinné stránky, tedy například desítky právě uspaných a znovu probuzených nemluvňat, na naší fakultě vznikají další výhody a sociální jistoty (kolegy z ekonomky přezdívané „pozitivními externalitami“).

Vyučující – v prvé řadě ovšem společenští vědci – po svých čtvrthodinových exposé zamíří zpět do výzkumné rutiny a s neklesající efektivitou ždímají přidělené granty. Podobně stimulujícím způsobem pak funguje i čtecí týden a předtermín namísto poslední přednášky. Vědní využití semestru pak stoupá o krásných 23,1 procent.

Studenti si pak s absencí v prvním týdnu nemusí dělat těžkou hlavu, což oceňují zejména ti, kteří přednášky nenavštěvují vůbec. O třiadvacet procent lehčí svědomí dělá sychravý podzim krásnějším. Přítomen je i stmelující účinek: když už člověk dojde na Čáru, je snazší zajít do hospody.

Hanba těm vyučujícím, kteří svůj úvodní týden náležitě nevyužijí a nedejbože snad i přednášejí!