Série kauz na plzeňské právnické fakultě ukázala špinavé prádlo vysokých škol široké veřejnosti. Spustila ale i odezvy veskrze pozitivní. Po republice se rozjela inspekce ministerstva školství. Masarykova univerzita zatím drží. Rychlostudenti dosud nenalezeni. Plagiátorů je pomálo.

Případy plagiátorství jsou na naší fakultě řídké. Když už je ale plagiátor odhalen, stane před Disciplinární komisí. Ta jej může až vyloučit ze studia. To však nebrání postiženému studentovi přestoupit třeba na jinou fakultu.

Rychlostudenty nemáme. Plagiátorů pomálu. Informační systém je účinný kontrolní nástroj. Podvodníci by pomocí něj byli zpětně dohledáni. A podvádění stejně není veselé. Tak to vidí prorektor pro vzdělávací činnost Antonín Slaný.

Rychlostudium, plagiáty, opisování nebo taháky. Je možné na fakultě sklouznout k nekalostem? Jedni doufají v důvěryhodnost naší alma mater, jiní ze zkušeností ví, že všechno jde, když se chce.

Rostoucí množství zdrojů, které mají studenti v dnešní době k dispozici, občas svádí k opisování. Masarykova univerzita však nehodlá studentům plagiátorství usnadnit. Díky programu „Jako vejce vejci“ zveřejňování závěrečných prací na internetu a dalším opatřením se rozhodně nedá říct, že by se s leností studentů zvyšovala i jejich úspěšnost v podvádění.

Ze dveří vychází předseda Disciplinární komise. „Bude problém, když z jednání udělám fotky?“ ptám se. „Nás foťte, jak chcete, ale ti lidé, které budeme projednávat, by se asi neradi viděli někde v časopise v takové situaci“ odpovídá předseda. Vcházím tedy do zaměstnaneckého klubu na naší fakultě, kde se koná jednání Disciplinární komise, tentokrát přístupné veřejnosti.