Úvodní slovo organizátorů. (autor: Václav Prak)

Běžné vědecké konference, alespoň jak je znám z fakultního prostředí, bývají úzce tematicky vymezené, příspěvky dlouhé a diskuse krátké. Často můžeme sledovat nepředstíraný údiv, jak kolegové z jiné katedry mohou být tak vedle. A pak v diskusi zazní… jen rozpačitý potlesk.

Barcamp, inspirovaný konferencemi „ajťáků“, je jiný – tematicky roztříštěný, zaměřený často na všední problémy. Přednášky jsou kratší a diskuse co nejdelší. Když se zadaří, mohou vzniknout přednášky i přímo na místě. Formát je pružný, takže když se sejde více zájemců o specifické téma, mohou se sebrat a udělat si vlastní přednášku. Stejně důležité jako přednášky jsou přestávky a závěrečná afterparty. Vstupné na barcampu není, každý však musí přinést něco dobrého k obědu – výsledkem je ten nejpestřejší raut, jaký si dovedete představit.

Tematicky byl letošní program rozdělený do několika bloků. V tom projektovém vystoupili autoři projektů zaměřených na kontrolu politiky na komunální úrovni, jako jsou třeba RozpočetObce.cz nebo Slibujeme.cz. Zároveň zazněla přednáška o zkušenostech z výzkumu na komunální úrovni. Akademická část se soustředila především na práci akademických senátů, ale její součástí byl i popis zajímavého přístupu k tvorbě diplomky. V odborném bloku se objevila úvaha o tom, jak daleko můžeme zajít při agregování dat. Potlesk a jásot vyvolaly (opravdu!) vizualizace hlasování ve sněmovně. Zazněly i zkušenosti z práce na volební kampani v USA. Celý program uzavřely dvě přednášky vztažené ke studentskému odporu vůči vysokoškolským zákonům – jak z perspektivy senátora, tak i člena protestující iniciativy.

Celým barcampem procházela jako zelené lano „lajkovací“ soutěž. Lajkujete na Facebooku? Stejně tak se lajkuje i na barcampu – účastníci dostali spolu s visačkou obálku a v ní 25 samolepek, které lepili na visačky ostatních, na plakáty s vypsanými přednáškami a profily účastníků. A také na cedulky u přinesených jídel. Na závěr byli vyhlášeni vítězové, kteří získali knížky, nehynoucí slávu a sladkosti.

Panelová diskuse o watchdogových projektech. (autor: Václav Prak)

Celkem se nás sešlo k padesáti, až na jednoho všichni studenti či autoři projektů z veřejné sféry. S absolutním číslem jsem spokojený, je to skoro dvojnásobek oproti loňsku, nicméně podíl vyučujících a vědců je smutný. I přesto, že pozvánku dostalo přímo do své e-mailové schránky 360 „vyspělých“ politologů v Česku a na Slovensku, dorazil pouze jediný – a ten se přihlásil ještě dříve, než mu přišla pozvánka. Právě neformální interakce napříč všemi dimenzemi akademického světa je nejdůležitějším cílem barcampu. Zatím se to daří spíše geograficky – kromě početných Brňáků přišli lidé z mnoha koutů obou republik.

Na barcampu je nejlepší, že jeho organizace není složitá, je pouze časově náročná – stačí obepsat potenciální návštěvníky, požádat je o přednášky a zařídit prostory. Již vloni brněnský příklad následovaly kolegyně z Opavy a letos se snad objeví i podzimní barcamp v Praze. Ještě jednodušší je na barcampu přednášet – stačí dělat něco zajímavého (třeba bakalářku) a zapsat se mezi přednášející – pak už se tomu nevyhnete. Stojí to za to. Sám jsem už na politologických barcampech přednášel třikrát – o vizualizaci, o mé diplomce a naposledy o stipendijní komisi, kterou jsme vymysleli v senátu. Pokaždé mi to pomohlo posunout se dál a snad to inspirovalo i ostatní.

Přidejte se. Uspořádejte vlastní „nekonferenci“. Více obecných informací najdete na barcamp.cz. Vše o našem barcampu (včetně záznamů přednášek) na polbarcamp.cz. Pokud budete potřebovat poradit, rád pomůžu.

Ostatní články, které chyběly v tištěném čísle:

proFIdivadlo aneb divadlo na FI

It’s hard to find the moral high ground when you’re standing in the mud

Za jakou cenu

Studente, zaplať. Data odblokujeme za pět set eur

blog comments powered by Disqus