Abychom se úspěšně prokousali semestrem, většinou musíme vypracovat a odevzdat pár seminárek, sem tam připravit referát a ve zkouškovém se pak naučit na několik, většinou písemných, testů. Říká se, že ústních zkoušek je u nás ve srovnání s jinými fakultami jen poskrovnu. Pochopitelně každé studium potřebuje to své, přesto se pokusíme o malou sondu k sousedům. — Nikola Krejčířová
Ústní zkouška: Probíhá zpravidla tak, že si student vytáhne otázku (nebo otázky) a o nich musí nějakou dobu nejlépe smysluplně hovořit. Někdy otázku vybere sám zkoušející. — Nikola Krejčířová
Ať už chceme nebo nechceme, v našem životě často nastanou chvíle, kdy je nutné spolupracovat s jinými lidmi. Někdy ta spolupráce nemusí být ideální a navíc ji skoro vždy bude někdo hodnotit. Týmový duch. Vždyť to je to, co dnes v „dospělém“ světě požadují. Tak proč se tomu nenaučit už ve škole? — Nikola Krejčířová
Prokládali jste někdy svoje zápisky z nudných přednášek nejrůznějšími nesmyslnými obrázky? Asi vás při tom nikdy nenapadlo, že i taková „čmáranice“ může být uměním. Během listopadu měli také studenti naší fakulty možnost podělit se o svoje výtvory. Vybraná díla od umělců z různých českých univerzit byla uveřejněna na několika lokálních výstavách a ty nejlepší doodly (tak se obrázkům v sešitech říká odborně) se navíc stanou předlohou pro limitovanou edici triček. A proto se i na nezajímavé hodiny vyplatí chodit. Přinejhorším si do příštího ročníku vypilujete svůj osobitý doodle art styl. — Nikola Krejčířová
Často je dostáváme od rodičů. Sem tam možná od babiček nebo strýčků. A jindy se o ně pro změnu musíme přičinit sami. Ale že by od školy? Ano, správně, řeč tu je o penězích. A stipendiích. — Nikola Krejčířová
Jak jsme na tom s počty titulovaných odborníků a kolik studentů musí tito vyučující zvládat? Kolik jich chodí v budovách naší největší „rivalky“ Fakulty sociálních věd v Praze? — Nikola Krejčířová