Halas - Časopis studentů Fakulty sociálních studií Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Strana 79

Co máme v úschovnách?

Informační systém naší univerzity nabízí mnoho aplikací, které nám studentům ulehčují a zpříjemňují občas dosti náročnou realitu vysokoškolského studia. Jednou z nich je i úschovna, neocenitelný pomocník v situacích, kdy nutně potřebujeme přenést soubor z jednoho počítače do druhého a zrovna u sebe nemáme flashku, nebo když chceme kamarádovi poslat soubor větší velikosti, než jaký je schopen pojmout mail. — Martin Habčák

Tři otázky pro… Anetu Hronovou

Maškarní ples naší fakulty se nezadržitelně blíží. Ještě než však na sebe navléknete originální kostýmy a vyrazíte na Flédu, přečtěte si, co vás vlastně letos čeká. Na podrobnosti jsme se zeptali jedné z organizátorek plesu a členky pořádajícího občanského sdružení Přesahy Anety Hronové. — Hana Trčková

Michael J. Jordan: Neúnavný novinář z Bloku expertů

Medailonek: Čtyřicetiletý M. J. Jordan se narodil v Bostonu v USA. Vyrostl v New Jersey, kde si na střední škole poprvé přičichl k novinařině. Tu pak vystudoval na prestižní Univerzitě Missouri v Columbii. Po pár letech pracovního procesu coby řadový novinář se rozhodl přestěhovat do Maďarska, kde měl příbuzné, a nastoupit dráhu nezávislého novináře. Nyní žije i s rodinou v Bratislavě a kromě psaní se věnuje i výuce na naší fakultě v rámci Bloku expertů na katedře žurnalistiky. — Petra Nováková

Inzerce

Nedůvěra k žurnalistickému cechu ho přivedla až k filozofii

Když Pavel Dufek kdysi nastupoval na Fakultu sociálních studií, chtěl se stát novinářem. Jak sám přiznává, ani ve snu ho nenapadlo, že se jednou stane členem Katedry politologie a bude se věnovat politické filozofii. Ale ještě než nadobro vyměnil žurnalistické ambice za politologické, několik let působil jako redaktor fakultního časopisu Halas. — Hana Trčková

Fakulta utahuje opasek

Světem otřásá finanční krize a její ohlasy se pozvolna plíží i do dosud oficiálně nedotčené České republiky, ba dokonce až do samé metropole Moravy Brna. Zatímco hrubý domácí produkt překvapil ekonomy meziročním vzrůstem o 4,7 procenta, finanční zásoby Fakulty sociálních studií valem hubnou. Aby tato líheň české sociologické, psychologické a genderové elity nezhynula na úbytě, přijme vedení spolu se Správou budov některá úsporná opatření. Na nová opatření upozornil Institut pro sociální záležitosti studentů (ISZS). — Igor Dostál

Pracujete v TESCU, nebo na katedře?

Studenti mohou na fakultě jíst, pít, bavit se, studovat a třeba i pracovat. Některé z těchto činností jsou snazší, jiné složitější. A ta práce ani nemusí moc bolet. „Přihlásila jsem se proto, že jsem si chtěla přivydělat odbornější prací, než je běžně k mání v nabídce brigád pro studenty,“ uvedla Veronika Štěrbová, která pracuje více než pět let jako pomocná vědecká síla (pomvěd) na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES). — Tereza Bartošíková

Halas se stal deníkem!

Senzační titulek nelže, pro jeden den jsme se skutečně proměnili v deník. Tím slavným dnem byla sobota 22. listopadu, kdy fakulta ožila setkáním s absolventy, o kterém píšeme na předchozí stránce. — Alexandr Průša

Kam se poděl Okrašlovák?

Možná, že jste jeho existenci postřehli jen letmo, možná o něm vůbec nevíte. Nebo jste z těch, kteří se o jeho aktivity zajímají? Ať už pro vás platí cokoli, vězte, že Okrašlovací spolek žije – a dokonce víc, než by se mohlo na první pohled zdát! — Iveta Zieglová

Kráčíme západním směrem

Na naši fakultu dorazila tradice známá z renomovaných západních univerzit. Přestože jsme fakultou mladou a absolventů máme pomálu, rozhodlo se vedení uspořádat jejich setkání. A v západním duchu nechalo absolventy, ať si za možnost setkat se se svými starými známými zaplatí. — Jan Perla

Setkání absolventů: Dobří holubi se (ne)vrátili…

Součástí oslav desetiletého výročí založení fakulty byl pokus založit novou tradici – v sobotu 22. listopadu uspořádala fakulta setkání se svými absolventy. Příliš jich však nepřijelo. — Alexandr Průša

Na studijní jedině osobně

Pracovnice studijního oddělení nedávno rozeslaly mail, ve kterém vyzývají studenty, aby své problémy ohledně studia vyřizovali raději osobně. Po internetu je podle referentek horší domluva. „Většinou student napíše mail a my mu odpovíme. On ale pak odepíše a má další dotazy, protože například nepochopil naši odpověď. Odpovídat tímto způsobem všem je nad naše síly,” informovala vedoucí studijního oddělení Jitka Štěpánková. Podle samotných referentek studijního mohou studentovi při jeho osobní návštěvě zodpovědět na všechny zvídavé dotazy hned. — Iva Egertová

Jak si zachránit krk? Jedině písemně

Jsem z těch, co si druhý obor zvolili dost nešťastně. Ke každé zkoušce máme tuny nesrozumitelné literatury. Vím, že na Fakultě sociálních studií je to vcelku běžný jev, avšak k mému seznamu literatury je přidaná notná dávka odporu a nechutě. Proto se při zkouškovém topím a jako každý tonoucí se chytám stébla. Oním pomyslným stéblem jsou pro mne písemné zkoušky. — Tereza Bartošíková

Jen více ústních zkoušení

Na fakultě pomalu končím třetí semestr a ústní zkoušku jsem zažil jedinou. Klepal jsem se před ní nervozitou, protože onen zkoušející je pověstný svojí přísností. Přesto jsem nakonec odešel spokojen. A troufám si říci, že spokojenější, než kdyby se předmět zakončoval písemným testem. — Jan Perla

Písemné vs. ústní zkoušky: co preferují studenti?

O tom, jestli je lepší zkouškové testy psát, nebo raději u zkoušky stát vyučujícímu tváří v tvář, se na naší fakultě vedou neustálé diskuze. Na většině oborů se studenti setkají jenom s písemnými testy, zeptali jsme se jich tedy, jak jim tento systém vyhovuje a jaký typ zkoušky preferují. — Vendula Karásková

Prověřit své ústní dovednosti? Šanci dostanete u státnic

Zuzana Pletichová, studentka magisterské žurnalistiky a sociologie, neměla za celé tři roky na bakaláři jedinou ústní zkoušku a kromě konzultací při psaní bakalářské práce neměla ani žádný osobní kontakt s vyučujícími. Není divu, že se obávala obhajoby bakalářské práce a později přijímacích zkoušek do navazujícího studia, které měly prověřit její znalosti na obou oborech ústně. „Přijímačky a obhajoba práce mě hodně znervózňovaly. I když se většinou nestresuji a závěrečné zkoušky, které byly písemně, jsem zvládla bez problémů, při obhajobě jsem kvůli špatnému vystupování dostala minimálně o stupeň horší známku, než mi navrhovala oponentka. Při přijímacích zkouškách jsem sice uspěla, ale s odřenýma ušima a velmi neakademickým projevem,“ vzpomíná Zuzka. — Hana Trčková

« Předchozí 1 22 43 64 76 77 78 79 80 81 82 85 Další »

Čtenáři doporučují