Bojíte se rádi? Děsí vás stereotyp? Že neznáte nic fádnějšího než hamburger? Pokud vás při představě, že se v noci budete vracet hladoví domů a zase skončíte u stejného okna s hotdogy, polije studený pot, nezoufejte. Brno nabízí nečekanou senzaci, hříšné dobrodružství pro ty, kteří se nebojí do nových věcí bezhlavě zakousnout. A to doslova. Hlavním artiklem nonstop herna-baru Panana je přímo dobrodružná kombinace – čokoláda v rohlíku! — Michaela Sagitariová
Jste-li uprostřed noci hladoví, nacházíte se poblíž Štefánikovy ulice kousek od zastávky Hrnčířská a ještě k tomu vám v kapse zbylo 50 a více korun, můžete se radovat. V Antalya Döner Kebap, který důvěrně znají především návštěvníci klubu Fléda, protože sídlí ve stejné budově, snadno doplníte energii. Otvírací doba se různí den ode dne, nejde tedy o klasický nonstop. Od pondělí do středy jsou tu pro vás do dvou hodin ráno, od čtvrtka do soboty do čtyř. V neděli se zavírá už o půlnoci. — Jitka Sklenářová
Zrovna jste dopsali sáhodlouhou seminárku. Je kolem půlnoci, pomalu se šouráte z cépéesky směrem k nějakému rozjezdu, který vám stejně před chvílí ujel. Abyste zabili trochu času, necháváte se oblažovat slastnou myšlenkou: hned jak dojedete na privát, vypustíte z hlavy všechny sociálně-vědní teorie, možná si dáte sprchu, zakousnete nějaké zbytky z lednice a šup do hajan! Zbytky. Teď vám to došlo. Poslední gumový rohlík jste snědli spolu s oschlým salámem z Tesca už předevčírem. Od té doby jste na bagetách a na smažáku z menzy. A to scvrklé jablko na dně lednice vás momentálně taky moc nevytrhne. Co teď s tím? V žaludku vám nesnesitelně šplouchá jen poslední kafe z automatu… Najednou se vám kdesi v podvědomí vynoří nejasná vzpomínka na cosi barevného, papírového. Dneska, vlastně už včera jste to četli na přednášce. Byl to Halas! Halas nonstop! — Nikola Krejčířová
Zná je každý, kdo někdy využil brněnské speciality – nočních rozjezdů z hlavního nádraží. Vždy několik minut před odjezdem těchto flamendráckých autobusů se před nimi tvoří fronty. Ano, řeč je o hladových oknech u vlakového nádraží, takzvaných Číňanech, nebo U Číňana a další. Jen málokdo asi zná jejich pravý název. — Jan Perla
Octnete-li se s prázdným žaludkem v okolí fakulty v době, kdy byste se jen těžko dobývali do menzy na rektorátu, kručení v břiše vás dost možná zavede k proslulému hladovému okýnku na ulici Joštova. Toho, kdo stále tápe, nasměruji k budově ČSOB. Tento nonstop se nachází vlevo od ní a vaší pozornosti rozhodně neunikne výrazně červená cedule s nápisem Fastfood Ive, jak zní správný název tohoto podniku. — Eliška Raková
Vážení čtenáři, vážené čtenářky, vážená čtenářčata, — Alexandr Průša
Tak sa voľajako stalo, že naše redakčné rady sa zmenili takmer na nepoznanie. Skoro to až vyzerá, že starej garde v Halase odzvonilo a prichádza to príslovečné striedanie stráží, ktorého sa bojí každý správny redaktor a ešte správnejší politik. — Martin Habčák
Sušenky v čajovně. V čajovně za Krmítkem budou budoucí žurnalisté péct a prodávat sušenky. „Je fajn dělat pro změnu něco užitečného,“ uvádí Jean Parleur, iniciátor akce. Sušenky budou přispívat k rovnováze v nabídce čajovny: „Čaj je mokrý a sušenky suché,“ pousmála se Aneta Hroznová, vedoucí čajovny. (jm) — Alexandr Průša
Mam na imię Martin i mieszkam we Wrocławiu. Na území, ktoré po nejaký čas považoval za svoje nejeden stredoeurópsky národ. Preto dnes bude reč práve o sťahovaní všetkého možného. — Martin Habčák
Nejen skvělá univerzita, ale možná i nejdůležitější instituce v celém Libanonu. Prezident Americké univerzity v Bejrútu (AUB) ve svém projevu při zahájení školního roku chválou rozhodně nešetřil. Ostatně těžko si představit ředitele, který by svůj podnik haněl. Jak dobrá je ale AUB ve skutečnosti? — Pavel Šíma
Jestliže jsem poslední senátní ruchy psal v době mezi dvěma zasedáními, nyní je to naopak – píšu po dvou zasedáních, jednom prosincovém, jednom únorovém. — Alexandr Průša
Po prosincovém plesu se pomalu blíží další událost pořádaná studenty naší fakulty sobě pro radost. Název Pařeniště napovídá, že její hlavní náplní bude společensky se pořádně opařit. Jak potvrzuje Nikola Marková: „když se opravdu paří, tak kape voda ze stropu.“ Spolu s Václavem Wortnerem a Ivetou Havránkovou je jednou ze tří organizátorů letošního ročníku, který proběhne 22. dubna v klubu Favál. — Martina Pelcová
Krádeže notebooků se v poslední době na naší fakultě staly smutným evergreenem. V polovině února byl jejich zloděj dopaden policií a nyní mu hrozí několik let vězení. Počet jeho krádeží na fakultě zatím není jasný, po celém Brně má na svědomí osmnáct krádeží na různých místech. Během devíti měsíců způsobil škodu za více než dvě stě tisíc korun. — Lenka Bernátová
Mobilním telefonům uvnitř budovy fakulty často chybí signál, to není nic nového. Problém se navíc stále stupňuje. Je možné očekávat změnu této situace? — Jan Martinek
Diplomová práce je pro jedny strašákem číhajícím na konci studia, pro druhé vstupenkou na vysněné pracovní místo. V každém případě se tento pojem vine celým posledním semestrem studia jako dlouhá červená nit. Závěrečné práce studentů teoretických oborů, jakými je například sociologie nebo politologie, vždy podléhaly přísným pravidlům metodologických příruček. Studenti mediálních studií a žurnalistiky ale měli možnost završit své působení na fakultě i takzvanou praktickou či produktovou prací a nabyté znalosti uplatnit při zpracovávání publicistické reportáže nebo souboru novinových komentářů. To už ale od jarního semestru na magisterském stupni neplatí. — Tereza Cajthamlová