Pekařská 54 — Alexandr Průša
Orlí 4 — Iveta Zieglová
Náměstí svobody 10 — Klára Slivoňová
Upozorňuji, že tento text je plný emocí, ale naštěstí končí poděkováním. A někde za textem je i spadnutí zátěže z ramen. Při psaní jsem se totiž rozhodla, že nebudu vtipná, ale sentimentální s prvky realistična. — Klára Slivoňová
Naše fakulta je otevřena opravdu pro každého. V minulém čísle Halasu jste si mohli přečíst o Univerzitě třetího věku (U3V), což je program určený pro seniory. Co mají ale dělat ti, kteří ještě v důchodu nejsou a kteří si také chtějí rozšířit obzory svého vzdělání? Ani ti nemusí zoufat, naše univerzita myslí i na ně. Pro vzděláníchtivé lidi každého věku je připraven program Celoživotního vzdělávání (CŽV). — Vendula Karásková
V minulém čísle jsme otiskli první část článku o Davidu Kořínkovi, v tomto vychází pokračování: — Alexandr Průša
Otevřenost a fundamentalita. Tak zněl název přednášky, se kterou v pátek 21. listopadu vystoupil v aule naší fakulty profesor sociologie a kněz Tomáš Halík. Přednáška spadá do cyklu pravidelných (před)adventních návštěv Tomáše Halíka v Brně, které již sedmým rokem pořádá Evropská akademie pro demokracii. Přednáška, která je součástí návštěvy, se po šesti letech přesunula z auly Právnické fakulty na naši fakultu. — Jan Martinek
Informační systém naší univerzity nabízí mnoho aplikací, které nám studentům ulehčují a zpříjemňují občas dosti náročnou realitu vysokoškolského studia. Jednou z nich je i úschovna, neocenitelný pomocník v situacích, kdy nutně potřebujeme přenést soubor z jednoho počítače do druhého a zrovna u sebe nemáme flashku, nebo když chceme kamarádovi poslat soubor větší velikosti, než jaký je schopen pojmout mail. — Martin Habčák
Maškarní ples naší fakulty se nezadržitelně blíží. Ještě než však na sebe navléknete originální kostýmy a vyrazíte na Flédu, přečtěte si, co vás vlastně letos čeká. Na podrobnosti jsme se zeptali jedné z organizátorek plesu a členky pořádajícího občanského sdružení Přesahy Anety Hronové. — Hana Trčková
Medailonek: Čtyřicetiletý M. J. Jordan se narodil v Bostonu v USA. Vyrostl v New Jersey, kde si na střední škole poprvé přičichl k novinařině. Tu pak vystudoval na prestižní Univerzitě Missouri v Columbii. Po pár letech pracovního procesu coby řadový novinář se rozhodl přestěhovat do Maďarska, kde měl příbuzné, a nastoupit dráhu nezávislého novináře. Nyní žije i s rodinou v Bratislavě a kromě psaní se věnuje i výuce na naší fakultě v rámci Bloku expertů na katedře žurnalistiky. — Petra Nováková
Když Pavel Dufek kdysi nastupoval na Fakultu sociálních studií, chtěl se stát novinářem. Jak sám přiznává, ani ve snu ho nenapadlo, že se jednou stane členem Katedry politologie a bude se věnovat politické filozofii. Ale ještě než nadobro vyměnil žurnalistické ambice za politologické, několik let působil jako redaktor fakultního časopisu Halas. — Hana Trčková
Světem otřásá finanční krize a její ohlasy se pozvolna plíží i do dosud oficiálně nedotčené České republiky, ba dokonce až do samé metropole Moravy Brna. Zatímco hrubý domácí produkt překvapil ekonomy meziročním vzrůstem o 4,7 procenta, finanční zásoby Fakulty sociálních studií valem hubnou. Aby tato líheň české sociologické, psychologické a genderové elity nezhynula na úbytě, přijme vedení spolu se Správou budov některá úsporná opatření. Na nová opatření upozornil Institut pro sociální záležitosti studentů (ISZS). — Igor Dostál
Studenti mohou na fakultě jíst, pít, bavit se, studovat a třeba i pracovat. Některé z těchto činností jsou snazší, jiné složitější. A ta práce ani nemusí moc bolet. „Přihlásila jsem se proto, že jsem si chtěla přivydělat odbornější prací, než je běžně k mání v nabídce brigád pro studenty,“ uvedla Veronika Štěrbová, která pracuje více než pět let jako pomocná vědecká síla (pomvěd) na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií (KMVES). — Tereza Bartošíková
Senzační titulek nelže, pro jeden den jsme se skutečně proměnili v deník. Tím slavným dnem byla sobota 22. listopadu, kdy fakulta ožila setkáním s absolventy, o kterém píšeme na předchozí stránce. — Alexandr Průša
Možná, že jste jeho existenci postřehli jen letmo, možná o něm vůbec nevíte. Nebo jste z těch, kteří se o jeho aktivity zajímají? Ať už pro vás platí cokoli, vězte, že Okrašlovací spolek žije – a dokonce víc, než by se mohlo na první pohled zdát! — Iveta Zieglová