Je naše fakulta matkou spokojených absolventů se zajímavou prací? — Martina Pelcová
Komorní setkání. Tímto stylem se na poslední chvíli rozhodli pojmout historicky první setkání se svými absolventy na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií. Z pozvaných absolventů přišla asi jen desítka, proto se setkání neslo spíše v neformálním duchu. — Hana Trčková
Už samotná pozvánka pravila, že setkání absolventů Katedry sociologie bude neformální a úder čtvrté hodiny odpolední to jen potvrdil. Z třetího patra se ozývala příjemná jazzová hudba a chodbami pobíhal vedoucí katedry Radim Marada shánějící vinné skleničky. Otevřenými dveřmi jsem vstoupila do učebny 34, kde se v kruhu portrétů věhlasných světových sociologů zavěšených na žlutých stěnách měli sejít sociologové zdejší. „To hraje Django Reinhardt?“ psal se potěšeně Csaba Szaló. Na stole stály připravené láhve letošního beaujolais Le Gavroche. „Můžu přinést i bílé,“ upozornil mě pohotově Aleš Burjanek, když si všiml, jak pozorně zkoumám etiketu. Škoda jen, že skleněné číše čekaly na tak malý počet absolventů, z nichž se mnozí překrývali se zaměstnanci, jako třeba Slavomíra Ferenčuhová, současná doktorandská studentka, či Iva Šmídová, která na fakultě vede obor genderová studia. Ze stovek e-maily oslovených absolventů nakonec přišly jen čtyři absolventky, které byly pozvány osobně. — Martina Pelcová
Velká dřina, spolužáci, Krmítko či posezení u vínka. To jsou jen některé věci, které se řadě absolventů vybaví, když se řekne Fakulta sociálních studií. Při dnešním setkání jsme se totiž vydali zjistit, jak na svou alma mater vzpomínají a jaké zážitky si ze školy odnesli. — Hana Trčková
Chvíli před začátkem společného programu v pět hodin jsme se pokusili krátce zhodnotit probíhající setkání s proděkankou pro rozvoj a vnější vztahy Markétou Pitrovou. — Alexandr Průša
Příjemné překvapení. Tak zhodnotil dnešní setkání s absolventy Zbyněk Vybíral, vedoucí Katedry psychologie. — Hana Trčková
Jednu premiéru si Fakulta sociálních studií nachystala během oslav desetiletého výročí trvání fakulty – 22. listopadu uspořádala setkání se svými absolventy. Věc v zahraničí běžná, u nás však nepříliš obvyklá. Povede se to alespoň na FSS změnit? To ukážou další roky, nicméně ten premiérový může hodně naznačit. Ovšem jak to tak bývá, každá premiéra bývá trochu neobvyklá. — Alexandr Průša
Vážení absolventi, — Alexandr Průša
Děkanát ve staré pracovně, studijní oddělení v bývalém skladu. Tak vypadala Fakulta sociálních studií před deseti lety ve svém počátku. Dnes je z ní jedna z nejmodernějších a nejprogresivnějších fakult Masarykovy univerzity. — Hana Trčková
šéf vydání: Alexandr Průša redaktoři: Hana Trčková, Martina Pelcová fotky, sazba, grafika: Jan Martinek korektor: Ludmila Randusová — Alexandr Průša
Nepřehlédnutelní a úspěšní. Tak se jmenuje kniha rozhovorů, kterou dnes na fakultním setkání s absolventy slavnostně pokřtila novinářka Lída Rakušanová. Publikace vznikla k desátému výročí fakulty a prostřednictvím rozhovorů představuje osudy významných absolventů, kteří na Fakultě sociálních studií během její desetileté existence získali vzdělání. — Hana Trčková
Naši fakultu známe všichni plnou života a pobíhajících mladých studentů. Málokdo ale ví, co se na fakultě děje každý pátek, když už si většina z nás užívá víkendu. Málokdo také ví, co se skrývá za dveřmi v suterénu, označenými pro mnohé tajemnou zkratkou „U3V“. — Vendula Karásková
Kuřáci se scházejí před fakultou mezi jednotlivými hodinami. Cigaretovým kouřem pak musí procházet všichni nejen při vstupu do budovy, ale často v prostorách recepce, kouř se dostává i do kanceláří v prvním patře. Fakulta zatím tuto nepříjemnost řešila jen slovním upozorněním jednotlivých kuřáků. — Kristýna Hašková
Zatímco redaktoři již dávno klidně odpočívají po dobře odvedené práci a trumfují se v Biggest Brainu na Facebooku, editoři otvírají lahve sektu a loví v brněnské přehradě do síťky kaviár, přichází další fáze tvorby Halasu. Náměty jsou již vymyšlené, texty napsané a upravené podle představ editorů, zbývá tedy vychytat gramatické a některé zrádné stylistické chybky, poskládat dohromady fotky a ilustrace a všechno to dát do kupy. — Jan Martinek