Zajímavé je, že se s výukou nejdříve začalo (někde) v Brně a ve Zlíně, dvou městech skorosousedech. Dále směrem na západ, v Pardubicích, Praze a Ústí nad Labem, se však započali studenti vzdělávat mnohem později. Toto srovnání komentoval náš rektor Petr Fiala tak, v Evropě jsou semestry či trimestry rozloženy různě. A my sice brzo začínáme, v Německu se ovšem s výukou běžně končí až polovině července. Inu, jiný kraj, jiný mrav, jiný začátek výuky. — Alexandr Průša
Ptali jsme se studentů, kteří jsou na fakultě noví, jestli jim orientační týden na začátku semestru přinesl nějaké užitečné informace. Někteří z nich přednášky ocenili, jiní nenavštívili ani jednu. — Martina Beránková, Igor Dostál
Určite nie som jediný, komu pri letmom pohľade na výukový kalendár napadlo, že si z nás asi vedenie univerzity, rektorom počnúc a vrátnikom končiac, robí nemiestne žarty. Pretože ako sa tak zdá, keby začiatok semestra závisel len na profesorskom zbore, výučba by pravdepodobne začala až niekedy v polovici októbra. Počas septembra totiž vedeckí pracovníci žúrujú na vedeckých konferenciách od výmyslu sveta a rozhodne sa im nežiada tráviť svoj čas exhibíciou pred stovkami znudených pohľadov. A ja dodávam – presne tak to má aj byť! — Martin Habčák
Nový způsob bezdrátového připojení k internetu na fakultě přináší několik výhod. „Přes eduroam je připojení bezpečnější a navíc se na internet připojíte přímo, takže je i rychlejší,“ říká Jaroslav Šeděnka, zaměstnanec Ústavu výpočetní techniky, který se na zavádění eduroamu podílel. — Jan Martinek
Málokdy se vracíme k událostem, které se staly v uplynulém semestru, ovšem následující téma si to zaslouží. Problém plagiátorství a disciplinární řád jsou věci, se kterými se každý student seznámí poprvé, a v ideálním případě také naposledy, v prvním semestru. Jak se ale ukázalo, problém může nastat tehdy, pokud se vyučující a disciplinární komise neshodnou na tom, co to vlastně plagiát je. — Stanislav Kamenský
Začínáme dříve než jiné fakulty, a to nejenom v republice, ale i v Brně. Ale proč si na to stěžovat, začátek výuky již v půlce září s sebou přináší mnoho výhod. Tedy pokud svůj sociální obor berete upřímně vážně. — Klára Slivoňová
Přes jedenáct tisíc. Tolik přihlášek přijali letos na Fakultě sociálních studií. Studenti, kteří se však na naši fakultu hlásili, se museli smířit s nejmenší šancí na přijetí. V přijímacím řízení uspělo pouze 1877 uchazečů. Pro akademický rok 2008/2009 zaslali uchazeči o studium na Masarykově univerzitě celkem přes 64 000 přihlášek. Nejvíce přihlášek podali uchazeči již tradičně na Filozofickou fakultu, kde evidovali přes 13 000 přihlášek, z nichž v 6155 případech uchazeči uspěli. — Hanka Trčková
Studentský klub Krmítko na naší fakultě dává prostor mladým umělcům, zajímavým projektům i divadlu. Nejinak tomu bude v podzimním semestru. — Igor Dostál
Dva roky trvající problém s nedostatkem volných skříněk v šatně se blíží ke konci. Vedení fakulty se ovšem nerozhodlo s nešvarem nevracení klíčů bojovat. Hodlá skříňky za peníze studentům dlouhodobě pronajímat. — Stanislav Kamenský
V chladnu to prý lépe myslí. To by mohli potvrdit Inuité, majitelé polárií, výrobci nanuků i František Běhounek. Stejné stanovisko nejspíš zastává i vedení fakulty, neboť jistě na jeho příkaz zajišťuje správa budov již od začátku semestru ve Studiu 5.27 moderní kryo-učebnu. Klimatizační jednotky běží naplno, aby udržely deset stupňů Celsia (padesát stupňů Fahrenheita), což dnes činí oproti venkovní temperatuře rozdíl i osm stupňů. Studentům to nejen oživí mozek, ale dojde i k posílení jejich imunitního systému, vyhnou se tak nebezpečným přechodům z vytopených místností do lezavého podzimního chladu. Teplo, které se nevyužije v pátém patře, dostává nejspíš k dispozici knihovna. Bakalářským pracím stejně jako Svitkům od Mrtvého moře svědčí nejvíc. — Igor Dostál
Semestr nám letos prázdniny utnul nevídaně brzo, a proto jsme my, akademičtí senátoři, nelenili a již se jednou sešli. A opět to bylo v trochu jiné sestavě, než tomu bylo posledně. Na své těžce vydobyté místo ve studentské komoře rezignovala Kateřina Duxová, jelikož se přes Erasmus vydala poznávat krásy studia v cizině. Z náhradníka senátorem se tak stal Martin Habčák a hned studentské komoře přidal na světovosti, mluví na nás totiž slovensky. — Alexandr Průša
Evan rozložil své zavalité tělo na plastové lehátko soukromé univerzitní pláže u Středozemního moře a zvolal: „No není tohle ten nejlepší kampus na světě?“ — Pavel Šíma
Ako sa u nás zvykne hovorievať, na kvalitu sa počkať oplatí. Áno, hádate správne. Práve ste sa jej dočkali. Samozrejme, nepíšem o sebe. Veď po tom, čo ma náš editor Sáša Průša na poslednej redakčnej rade zaradil do šiestej žurnalistickej ligy, by som ani nemohol. Píšem o dvoch veľkých návratoch, pričom oba sa týkajú mojej rodnej slovenčiny. — Martin Habčák
Coby milovník dobré hudby a fotograf Halasu jsem se vydal na koncert Pavla Šporcla. Fotoaparát jsem však nevytáhl až v samotné koncertní síni, atriu naší fakulty, ale již před budovou, když jsem spatřil stohlavý hudbychtivý dav před vchodovými dveřmi. — Jan Martinek
Jiskřivá hudba mistrných skladatelů v současné virtuózní houslové interpretaci a prostředí atria Fakulty sociálních studií: to je spojení, které si mohli vychutnat všichni návštěvníci koncertu Pavla Šporcla, který na fakultě vystoupil 2. října při příležitosti zahájení nového akademického roku. — Martina Pelcová