Kamil Provazník je běžný student mezinárodních vztahů a evropských studií. Od většiny svých spolužáků se ale liší kolonkou v ISu, kde stojí „návrat z krátkodobého studijního pobytu v zahraničí“. Půl roku svého studia totiž strávil na univerzitě v Antverpách. Fakulta sociálních studií nabízí řadu možností socializovat se i v zahraničí a studenti nedělají jejímu jménu ostudu: v poměru na počet studentů vyjíždí od nás nejvíce lidí z celé univerzity a jejich počet stále stoupá. — Vendula Karásková

Naša fakulta je známa vysokým sezónnym vysťahovalectvom do ďalekých krajov. Známa dokonca natoľko, že nejaký ten Erazmus v životopise sa už pomaly berie ako samozrejmosť. Čo na to študenti, ktorým sa miesto na škole v zahraničí zatiaľ neušlo? „Nemyslím si, že človek je nejako handicapovaný, pokiaľ sa mu nepodarí vycestovať,“ hovorí študentka sociológie Lucie Paseková. Väčšina opýtaných študentov zmýšľa podobne. — Ivana Králiková

Len si to predstavte. Vrátite sa po štúdiu na zahraničnej univerzite späť na rodnú hrudu a zistíte, že potvrdenie o vašich tvrdo vyštudovaných kreditoch nedorazilo s vami. Podľa Centra zahraničných štúdií však podobné prípady nepredstavujú vážny problém. — Alena Fričová

Stát se tutorem není žádná věda. Kdo podnikne pár kroků nutných k registraci, má mnoho důvodů, proč rozhodnutí nelitovat. Sem tam jeho funkce nějaké povinnosti zahrnuje, ale všechny jsou spojené s příjemným i užitečným. Vždy může získávat přátele ze zahraničí a komunikací s nimi se zdokonalovat v jazycích. — Dominika Dufková

V dnešní době je studium v zahraninčí neoddělitelnou součástí studia na vysoké škole. Tak neoddělitelnou, že se někteří studenti cítí i méněcenně, když do ciziny sami nevyjedou. Slovy bývalého dlouholetého ředitele Centra zahraničních studií Dona Sparlinga pobyt není žádná hrůza. — Jitka Sklenářová, Hripsime Zohrabyan

Nikoho nepřekvapí, když studenti z malé středoevropské země jezdí sbírat zkušenosti do zahraničí a učí se cizí jazyky. Cizinci se zálibou v češtině, která je úředním jazykem pro pouhých deset milionů lidí, jsou ale spíš výjimkou. Dvacetiletá francouzská studentka Claire Cão-Peška je jednou z nich a ke svému ročnímu studijnímu pobytu si vybrala právě naši fakultu. — Tereza Cajthamlová

Vysoké školy se v tomto akademickém roce budou muset vypořádat s nižším rozpočtem mezinárodního programu Erasmus. Krácení plánovaných aktivit vysokých škol zapříčinily zvyšující se kurz eura a větší počet institucí do Erasmu zapojených. Informaci přinesly Lidové noviny. Snížení rozpočtu se dotklo i Masarykovy univerzity. Fakulta sociálních studií chce své studenty dotovat. — Michaela Sagitariová

Poskytnout studentům informace o možnostech studia či práce v zahraničí bylo cílem celouniverzitního týdne mobility. Akce se pod názvem „Více Masaryků do světa“ uskutečnila ve druhém říjnovém týdnu. V atriu naší fakulty se v úterý 6. října po celý den nacházel stánek, v němž studenti, kteří už pobyt v zahraničí absolvovali, sdělovali zájemcům své praktické zkušenosti. Navečer pak v aule proběhla prezentace kompletní nabídky zahraničních stáží, a to studijních i pracovních. — Kateřina Burianová

A co je to vlastně ten Erasmus? Většina vysokoškoláků odpověď zná. Grantový program Evropské unie, díky kterému se už mnoho z nich vydalo na studijní pobyt na zahraniční univerzitu či na zahraniční stáž. Málokdo však asi ví, že je tady s námi už dvaadvacet let a navíc již za pomoci svých grantů vyslal dva miliony studentů. Slavilo se ve švédském Lundu a Halas byl u toho. — Petra Nováková

Nejeden študent našej fakulty má záujem spestriť si svoje štúdium výjazdom do cudzej krajiny. Mnohí z nich však narážajú na problém- ako sa v tom mori programov, štipendií a stáží vyznať. Možným riešením je vždy naklikať si webové stránky centra zahraničných štúdii alebo si priamo zájsť na pobočku sídliacu na našej fakulte. Úplne najjednoduchšie však je otvoriť si Halas. — Alena Fričová

Každá koruna je dobrá a v případě studentů to platí dvojnásob. Je však možné vedle studia i pracovat? Všichni dotázaní se jednoznačně shodli, že ano. Kdo z nás si aspoň jednou nezkoušel přivydělat nějaký peníz? Někdo se spokojí s vybalováním potravin v supermarketu, jsou však i takoví, kteří touží třeba sedět na sedadle řidiče autobusu. — Michaela Sagitariová

S redaktory Halasu si tyká, protože s nimi sdílí stejnou kancelář. Ostatní studenti jeho tvář však neznají. Jeho práce je přitom provází od prvních dnů na fakultě. Četli jste někdy Prvákoviny? Dali si kávu v Krmítku? Za tím vším je Vladimír Tůma. Čerstvý třicátník nám vyprávěl příběh svého úspěchu, ale když jsme na něj zatlačili, férově přiznal i své chyby. — Pavel Šíma, Hripsime Zohrabyan

Testování vztahu ke své alma mater. Tak by se dal nazvat Den absolventů, který se uskutečnil na všech fakultách naší univerzity 30. května. Každá fakulta pro své bývalé studenty připravila program na své půdě. Později se absolventi setkali na brněnském výstavišti. Účastníci mohli navštívit i právě dostavovaný univerzitní kampus. — Kateřina Burianová

Studentský život je náročný nejen intelektuálně, ale také pro peněženky. Práci se během studia vyhne jen málokterý maminčin mazánek. Proto jsme pro vás přichystali přehled toho, co vás čeká a nemine. — Nikola Krejčířová

Tématem čísla jsou studenti a práce. Názory samotných studentů si můžete přečíst v anketě. Jak se ale k takové aktivitě staví kantoři? Stojí za studenty, nebo si myslí, že by se měli především věnovat škole a nevyplňovat čas, který mohou strávit na přednáškách, například sezením za pokladnou v supermarketu? Zeptali jsme se předsedy Akademického senátu naší fakulty Víta Hlouška. — Tomáš Repka