Téma čísla | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 33. ročník

Téma čísla — Strana 10

Názor autorit na téma čísla

Jednoobory či mnohoobory? Je to stále dokola omílané téma. Neustále jsou všude kolem slyšet diskuse studentů, kdy si jedni chválí ten či onen obor nebo kombinaci a druzí na ně nadávají. Jak je tomu ale na druhé straně barikády, co na takové možnosti výběru studia, jaké naše fakulta má, říkají pedagogové? Zeptali jsme se dvou z nich, proděkana pro studium docenta Jana Holzera a docenta Víta Hlouška. — Tomáš Repka

Setkávají se zaneprázdněnější studenti s pochopením spolužáků?

Vzácný exemplář s kruhy pod očima ze stálého učení a einsteinovsky rozcuchanou hlavou překypující vědomostmi. Podobnému stereotypu zapáleného studenta, kterému z každé kapsy čouhá rozstudovaná vysoká, už dnes stěží někdo uvěří. Studenti více oborů a škol jsou běžně k potkání nejen v knihovně mezi regály, ale i po večerech v hospodách. Je jich čím dál více. Co si naši studenti myslí o tom, že spousta spolužáků z fakulty studuje souběžně více oborů? — Martina Pelcová

Kolik oborů studuješ, tolikrát jsi člověkem?

V současnosti má 653 našich spolužáků z fakulty rozestudováno více studijních programů na MU a 138 z nich má všechna svá studia právě na půdě FSS. Celkový počet těch, co nastoupili i na jinou univerzitu, je však daleko větší. Co je k tomu vede? — Martina Pelcová

Vysvětlivky

Kombinaci lze studovat: — Nikola Krejčířová, Jan Martinek

Scio – Vím, že nic nevím

Nerada si vybírám. Jsouc postavena před vícero alternativ, moje osobnost se hroutí a rozpolcuje v několik soupeřících částí. Čím více možností, tím je to horší. Přesto jsem scio testy bez problémů zvládla. — Jitka Sklenářová

Scio testy pro dobro vlasti

Že našprtat se zvládnou i opice cvičené je klišé prastaré. Jeho smysl je ale hlavním argumentem pro používání scio testů při přijímacích zkouškách na vysoké školy. — Pavel Šíma

Scio, nebo to chce změnu?

Naše fakulta jako jediná za Masarykovy univerzity přijímá studenty na základě testů společnosti Scio. Všichni současní studenti tyto testy úspěšně absolvovali, tedy by jim měli vyhovovat. Anebo ne? Co si o scio testech myslí studenti? Jsou adekvátní pro přijetí na Fakultu sociálních studií? — Dominika Dufková

Scio: Nutné zlo, nebo propracovaný systém?

Někteří je kritizují, další je považují za jedinou schůdnou cestu, jak ve velkém množství uchazečů vybrat kvalitní studenty. Můžeme plakat, můžeme se smát, ale jedno je jisté – pokud chce kdokoli studovat (nejen) na naší fakultě, Národní srovnávací zkoušky ho neminou. Přečtěte si, jak to vidí společnost, která za „tím vším“ vlastně stojí. Na naše otázky k tématu scio testů nám odpověděl Bohumil Kartous, mluvčí společnosti Scio. — Nikola Krejčířová

Slovníček

Celým číslem se hemží několik tajuplných zkratek. Všude jsou sice vysvětlené, ale pro jistotu je hromadíme na jedno místo, zvláště TSP a OSP se rády pletou… — Alexandr Průša

Ani učitelé se v pohledu na Scio testy neshodují

Mnoho vysokých škol využívá u přijímacího řízení nabídku společnosti Scio – testy obecných studijních předpokladů (OSP). Na naši fakultu se už studenti jinak než přes OSP nedostanou. Avšak ne všichni vyučující hodnotí tyto testy pozitivně. — Tereza Bartošíková

Jak je to jinde?

Stejně, jako neexistuje jediný způsob, jak objevit kouzlo sociálních věd, tak neexistuje jen jedna cesta, jak roztřídit uchazeče na ty, kteří dostanou šanci tomuto kouzlu propadnout, a na ty, kterým zůstane skryto. — Klára Slivoňová

Pojďte k nám studovat! Ale jak?

Naše fakulta přijímá studenty na základě testů Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), které zabezpečuje společnost Scio. O přínosnosti používání takové formy přijímacích zkoušek vedou již několik let diskuze nejen studenti, ale také akademičtí pracovníci. — Kristýna Hašková

Jak si zachránit krk? Jedině písemně

Jsem z těch, co si druhý obor zvolili dost nešťastně. Ke každé zkoušce máme tuny nesrozumitelné literatury. Vím, že na Fakultě sociálních studií je to vcelku běžný jev, avšak k mému seznamu literatury je přidaná notná dávka odporu a nechutě. Proto se při zkouškovém topím a jako každý tonoucí se chytám stébla. Oním pomyslným stéblem jsou pro mne písemné zkoušky. — Tereza Bartošíková

Jen více ústních zkoušení

Na fakultě pomalu končím třetí semestr a ústní zkoušku jsem zažil jedinou. Klepal jsem se před ní nervozitou, protože onen zkoušející je pověstný svojí přísností. Přesto jsem nakonec odešel spokojen. A troufám si říci, že spokojenější, než kdyby se předmět zakončoval písemným testem. — Jan Perla

Písemné vs. ústní zkoušky: co preferují studenti?

O tom, jestli je lepší zkouškové testy psát, nebo raději u zkoušky stát vyučujícímu tváří v tvář, se na naší fakultě vedou neustálé diskuze. Na většině oborů se studenti setkají jenom s písemnými testy, zeptali jsme se jich tedy, jak jim tento systém vyhovuje a jaký typ zkoušky preferují. — Vendula Karásková