Téma čísla — Strana 2
Málo peňazí veľa spolkov neuživí
Spolkári na našej fakulte sa konečne dočkali štipendií na podporu svojich aktivít, štipendijný rozpočet však nestačí na podporu všetkých. Kritiku zožali aj nové pravidlá pre ich prideľovanie, s ktorými sa nestotožnili ani dvaja členovia Štipendijnej komisie a svojich funkcií sa vzdali. — Terézia Šimová
O stipendiích rozhodují sami studenti. Spokojení ale pořád nejsou
Zdálo by se, že jakmile nechá vedení fakulty rozdělování stipendií pro spolky přímo v rukou studentů, nikdo už si nebude stěžovat. Nová podoba stipendia však vyvolala mezi studenty bouřlivé diskuse. Ačkoliv tvůrci stipendijního modelu přišli s průhledným a efektivním systémem, malý rozpočet potřeby spolků nepokryje ani z poloviny. Nedostatek peněz a počáteční potíže s administrativou patřily mezi hlavní výtky letošních žadatelů. — Tereza Cajthamlová
Změna zaběhaných postupů
Proč je námi vymyšlený způsob fungování stipendijní komise skvělý? Pokusím se nastínit několik hlavních důvodů, díky kterým je současný způsob hodnocení stipendijních projektů výjimečný v pozitivním slova smyslu. — Jan Martinek
Stipendia jsou výraz uznání, ne grant
Stipendia mají být ocenění studentské činnosti, jež má dvě roviny. Ta symbolická přichází od školy jako uznání, jako výraz toho, že neexistuje předěl mezi těmi, kdo učí a kdo se učí. Všichni jsme součástí jedné hutě, v níž se taví společnými silami myšlenky. Materiální rovina by měla pak dát studentům a studentkám možnost – možná naposledy ve svém životě – věnovat čas tvůrčím aktivitám a ne zaměstnání. — Jan Motal
Mimoriadne štipendium, prenájom zdarma a príspevky na akcie. Tak sa majú spolky inde
Študenti spolkovú činnosť s obľubou vykonávajú na všetkých vysokých školách v Českej republike. Miera ústretovosti, ktorej sa spolky na jednotlivých univerzitách tešia, ale nie je všade rovnaká. Zatiaľ čo sa na našej fakulte spolky musia vyrovnávať s citeľným úbytkom štipendií, olomouckí i plzenskí študenti môžu zdarma využívať technicky vybavené priestory školy a pražskí spolkári dostávajú od univerzity peniaze na každú usporadúvanú akciu. — Eva Lalkovičová
Glosa: Vypovídat pro Halas? To si nemůžeme dovolit
Při vymýšlení hlavního tématu tohoto čísla se naše redakce shodla, že zaostření na správu budov bude námětem neotřelým, ba i záslužným. Říkali jsme si, že by bylo hezké, kdyby se studenti dozvěděli, komu vlastně mají být vděční za příjemné prostředí naší fakulty. Vzápětí nám bylo naznačeno, že by to nejspíš hezké bylo, ovšem s velkým „ale“. — Veronika Gecová
Studenti mi často zlepší den, říká paní z bufetu
Den co den malý bufet Lékařské fakulty praská ve švech. Studentům z naší fakulty vyhovuje nejen jeho blízkost, ale i domácí prostředí, které je oproti lehce anonymní menze na rektorátě pro mnohé příjemnější. Oblíbenost útulné jídelny potvrzuje i fakt, že v anketách stravování studentů Masarykovy univerzity v kategorii vstřícnosti personálu opakovaně suverénně převálcovala všechny ostatní menzy. Svůj díl na tom má jistě i Iveta Rousová, jejíž energie a optimistický přístup zvedne náladu nejednomu příchozímu. — Kristýna Turečková
Reprezentovat naši fakultu mě baví, říká pedel
Technika Pavla Neumana většina studentů od pohledu jistě zná. Možná ale tápe odkud. Jedním z pravděpodobných míst setkání je bezpochyby Krmítko, hned vedle něj má Pavel Neuman kancelář. Všichni se s ním ale setkali či setkají i při mnohem slavnostnější příležitosti. Dělá totiž fakultního pedela. Ano, to je ten pán, který při imatrikulacích a promocích drží žezlo, takzvanou insignii fakulty. — Jolana Rumanová
Technického pracovníka z fakulty bychom na ulici nepoznali, tvrdí studenti
Starají se o chod celé fakulty. Přesto jsou mnohdy téměř neviditelní. Většina studentů si jejich přítomnosti všimne, až když potřebují klíče nebo jim chybí papírové utěrky na toaletách. Slovy jedné ze studentek – jsou to takoví skřítkové, kteří jsou všude a nikde zároveň. Dokáže si někdo k pojmu technický personál přiřadit konkrétní tváře? Kolik lidí se o naši fakultu stará a jací vlastně jsou? — Eva Lalkovičová
Chovejte se jako doma, prosím…
Budova fakulty se neudržuje v samochodu. Skutečnost, o které ví každý. Jen málokdo ale tuší, kdo přesně za hladkým fungováním fakulty stojí. Zaměstnanci správy budov pracují ve dne, v noci, i o víkendech. Odstraňují technické závady, přijímají poštu, napravují elektrické výpadky a zajišťují bezpečnost. Přesto si většina studentů pod pojmem správa budov nikoho konkrétního nevybaví. — Veronika Gecová
Hlavně neotravujte paní vedoucí!
Všude chodím pozdě. A protože se s tím snažím něco dělat, zapracovala jsem na sobě. Takže pokud mi o něco jde, nepřijdu už pozdě, ale, jak se říká, „jen tak tak“. — Alžběta Mrázová
Při práci si zpíváme, nebo alespoň broukáme. Lépe to pak ubíhá
Přestože by ji asi většina lidí vzhledem k dosaženému vzdělání v oborech průmyslu a pedagogiky zařadila jinam, působí Veronika Ševčíková již několik let jako jedna z uklízeček na naší fakultě. Využívá všech výhod, které jí akademické prostřední nabízí, a vnímá ho jako příležitost, jak si rozšířit své vlastní obzory. Kromě toho oceňuje i pohyb a kontakt s lidmi, jež jí její profese umožňuje. — Nicol Staňková
Kdybych byl student, vlna protestů by mě strhla také
Dobešova vysokoškolská reforma rozdělila akademickou obec na dvě poloviny – odpůrce navrhovaných změn a jejich zastánce. Profesor z katedry sociální práce a sociální politiky Libor Musil patří do první skupiny. Problémy českých vysokých škol zná z pohledu pedagoga, výzkumníka i bývalého člena pracovní skupiny Akreditační komise. — Tereza Cajthamlová
Anketa: Málokdo v týdnu neklidu zůstal sedět doma
Studenti celé republiky měli možnost protestovat proti plánované reformě vysokých škol na konci února v Týdnu neklidu. Organizátoři programu brněnského týdne připravili mnoho přednášek i diskusí, doprovodné kulturní akce i protestní pochod. Čeho z programu se studenti zúčastnili a co je k tomu vedlo? — Marta Ošmerová
Nekľudný týždeň spojil študentov
„Nech začne rebélia!“ kričí do megafónu jedna z organizátoriek Noci univerzít. V pondelok 27. februára tým zahajuje štyri nepokojné dni, počas ktorých dávajú brnianski študenti najavo nesúhlas s pripravovanou reformou vysokých škôl. — Terézia Šimová