I started to write a column called “It’s Thesis Time” for this issue. We’ve just passed the draft deadline and I’ve been reading my students’ work about everything from the Westernization of China to Internet memes. But by the time you are reading this, the final versions will be in the IS waiting to be defended and thesis writing will be old news. — Nadya Jaworsky

V minulých číslech Halasu se objevily hned dva články autorek (Hripsime Zohrabyan a Venduly Karáskové) pobývajících toho času studijně v zahraničí, které svou aktuální zkušenost kladly do kontrastu s tím, čemu jsou uvyklé na své alma mater. Osobnější přístup učitelů a intenzivnější formu výuky uváděly jako to, co na domácké půdě postrádají. Jedna z nich pak tuto absenci připsala přímo na vrub objemu přijímaných studentů, když si v závěru položila otázku „Není ovšem lepší přijmout méně posluchačů, kteří získají hlubší znalosti a neocenitelné soft skills, než být jen továrnou chrlící zástupy absolventů?“. — Roman Vido

„Oznamuji Vám, že jste byl/a vybrán/a na studijní pobyt v rámci programu Erasmus na Vytautas Magnus University v Kaunasu.“ Když jsem před rokem v e-mailové schránce objevila tento mail, nechtěla jsem věřit svým očím. Kam že jsem to byla vybrána? Vždyť já přece chtěla odjet studovat mezinárodní vztahy na prestižní univerzitu do Kodaně! S Kaunasem, který jsem uvedla na povinné druhé místo svého výběru víceméně náhodně, jsem vůbec nepočítala. Nebyla jsem si ani jistá, jestli je to město v Litvě nebo v Lotyšsku. — Vendula Karásková

When I was asked to write about student protest in the United States, I thought to myself, “Oh no – how embarrassing; there is none!” In the 1960s and early 1970s, students fought in large numbers to ensure civil rights for black Americans and to end the war in Vietnam. As in Europe, the year 1968 represented a watershed moment for student protest, not least because of the coming of live television, which revolutionized the nightly news. (It’s not that I am obsessed with television, as students that have taken my class on popular culture will testify. The live broadcast of the Tet Offensive, in which viewers saw Col. Nguyen Ngoc Loan blow out the brains of his captive in a Saigon street, will be forever etched in the minds of millions of viewers.) But that all happened decades ago, and even the huge antiwar protests of 2003 are already a distant memory. — 

Nedávný Týden neklidu podnítil na stránkách MF Dnes krátkou výměnu názorů několika akademiků z naší fakulty. Stanislav Balík s Jiřím Hanušem z Filozofické fakulty mírnili gejzír vypjatých emocí a odrazovali od užívání černobílé optiky při pohledu na aktuální střety nad plánovanou reformou vysokých škol, jež proti sobě staví „špinavou“ politiku a „čistou“ občanskou společnost. Ondřej Císař a Kateřina Vráblíková „neklidné“ projevy naopak hájili, přičemž se odvolávali právě na občanskou společnost jako na vítaný korektiv závažných selhání stávajícího politického systému. Tuto drobnou polemiku můžeme vnímat jako odraz hlubšího rozkolu v chápání toho, co to vlastně občanská společnost je a jakou úlohu má v prostředí liberálních demokracií plnit. — Roman Vido

Tři zasedání Akademického senátu v atmosféře vysokoškolského „neklidu“ byla zajímavá. To nejdůležitější z pohledu Studentské komory se však dělo v čase mezi setkáními. Na lednovém zasedání, které se konalo krátce po pražském „melounovém“ happeningu, zaujal senát stanovisko vůči připravovaným reformám vysokých škol. Studentskou komorou navržené prohlášení bylo zkráceno tak, že z něj zbyla jen poslední věta, ale zato přibyla nabídka spolupráce na analytické kritice návrhů reformních záměrů. Zatím jí však nikdo nevyužil. — Jan Martinek

Na přelomu října a listopadu jsme se v diskusi s kolegy z katedry sociologie dotkli i toho, jak má vypadat univerzitní vzdělávání. Mnozí z nás na to podle mě myslí, kudy chodí. Nechceme replikovat středoškolský způsob výuky. Na univerzitě má student studovat, nemá jen pasivně poslouchat přednášky. „Nemáme posluchače, nýbrž studující,“ připomněl Radim Marada slova Iva Možného. Vedeme-li naše studující k memorování výpisků, degradujeme tím vzdělávání na univerzitě. — Zbyněk Vybíral

I’m writing this on „Black Friday,” which follows one of the biggest holidays of the year for Americans and marks the beginning of their Christmas shopping season. And while I had a lovely time sharing Thanksgiving dinner with my sister and my niece via Skype video, I awoke this morning feeling dark and ambivalent. Seriously, when was the time the sun came out in Brno? — Bernadette Nadya Jaworsky

Vánoční šílenství započalo. Davy lidí se nahrnuly do obchodních center, supermarketů a na vánoční trhy, které začaly před první adventní nedělí. Televizní záběry ukazují opravdové davové šílenství řízené předvánočními slevami, i když Němci žádné slevy nepotřebují. Vzhledem k jejich příjmu je tady pro ně levné všechno. Jídlo i oblečení stojí zhruba jako v Česku, ale všechno je tak tisíckrát kvalitnější. Ve chvíli, kdy v Německu začínají slevy, začínají se sem sjíždět i obyvatelé okolních států včetně Čechů. Jít nakupovat se tak vyplatí až v průběhu týdne, kdy ostatní musí pracovat. — Hripsime Zohrabyan

Na prvním zasedání jsme si zvolili vedení a probrali pár, na prvních pohled technických, ale pro další veřejné vystupování senátu důležitých, témat. Zašli jsme také na schůzku k děkanovi, ale k tomu se dostanu později. — Jan Martinek

Psychologie a psychoterapie jsou nejenom obory na této fakultě, ale především samostatné profese. Profesní vztah navazujeme už jako učitelé a studenti ve výuce. Tento vztah pokračuje i po státnicích, ačkoliv náhle mnohem rovnoprávnější. Začne-li absolvent pracovat v oboru jako psycholog či psychoterapeut, rázem nás k sobě váže vztah v rámci obce psychologů nebo psychoterapeutů. — Zbyněk Vybíral

Historii prý píší vítězové. Platí to zjevně i o volbách do Akademického senátu, když týden po nich dostala vítězná Koalice za úkol napsat senátní okénko Halasu. Snad jednou dostaneme příležitost napsat historii našeho volebního období. — Petr Gongala

I don’t get out of Brno much. In fact, I rarely set foot out of my office, even on weekends. Most days, my biggest form of exercise is going down three flights to Krmitko and back again. So by the time Reading Week arrived on the FSS calendar I was ready for an adventure. A good friend and colleague of mine suggested I come out to visit her in the mountains. Wouldn’t it be nice, she said, to take a two-day “trip” in the Beskydy? Now, when Americans say they are taking a “trip,” this usually means in the comfort of the family car or on a smooth jetliner. It doesn’t mean walking out of your house with nothing more than a pair of sticks and a backpack full of Tatranky. — Bernadette Nadya Jaworsky

V Brémách mi začala výuka poslední říjnový den. Kampus se zaplnil zhruba devatenácti tisíci studenty, z nichž je asi dva a půl tisíce cizinců. I tady má každý své „UČO“, čísly se ale rozlišuje i dvanáct místních fakult, které nikdo nezná podle jména. Vyučuje se na nich hlavně německy, ale když člověk hledá, objeví i pár anglických předmětů. — Hripsime Zohrabyan

Moc dlouho jsem se na fakultě neohřála a už jsem zase pryč. Loni jsem strávila tři měsíce na stáži v bruselských novinách, letos mě vítají německé Brémy. Čekají mě dva semestry šprechtění v zemi sociologických velikánů. — Hripsime Zohrabyan