Okénka | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 32. ročník

Okénka — Strana 3

Kafkárna

Byly mi dva roky, když se v říjnu 1963 sešli na zámku v Liblicích vědci a spisovatelé na kafkovské konferenci. V kuloárech prý někteří chtěli přijít na to, odkdy čeština získala do pronájmu slovo kafkárna. Výrazem se tu a tam dodnes označují až neskutečně absurdní situace, navozující nakonec zpravidla beznaděj, protože řešení nevidět. Bývají neuvěřitelné tak, že by si je člověk nevymyslel. Život je sice scenárista zasluhující Oscara, ale tady přece jen tušíte, že někdo „to celé“ v rukou má, že kdosi tahá za nitky, hraje si s vámi a mýlíte se, když si pomyslíte: už tajenku znám. — Zbyněk Vybíral

Úspěšné vyjednávání a hořkosladké vítězství

Atmosféra na fakultě nebyla před prázdninami úplně dobrá. Nemohlo za to jen zkouškové období, mnoho studentů včetně mě bylo frustrováno ze dvou poměrně rychle zaváděných a pro ně nevýhodných změn. První bylo „skokové zvýšení poplatků“ (přičemž toto slovní spojení se již dost vžilo) za prodloužené či další studium, druhým vybírání nájmů od studentů za jimi pořádané akce informálního vzdělávání. Zdálo se, že studentští senátoři, studenti podepsaní pod peticí proti prudkému zvýšení poplatků a zástupci spolkového života na jedné straně a na straně druhé odstupující i nastupující vedení jsou zakopáni na svých pozicích a dosažení kompromisu bude obtížné, až nemožné. — Pavel Buršík

Identities in conflict? Not at all!

On October 14 and 15, I attended a conference sponsored by the sociology department entitled “Conflict in Identities, Identities in Conflict”. Like last year, we welcomed visitors from abroad – including Italy, Russia, Hungary, the United States and the United Kingdom – and most had never been to Brno before. The difference is that this time, the expertise concerning where to go (a sunny walk around the lake) and how to get there (tram 1, 3 or 11 to the end) flowed effortlessly from my lips as if from a native, even going as far as claiming to know one of the “best kept secrets in the city” – the magical Irish coffee at Mezzanine. — 

Bude nás (zase) pět

V čase, kdy berete do ruky tento Halas, už nejspíš máme nového člena či členku studentské komory senátu a jsme tedy zase v plném počtu jedenácti senátorů. Nicméně v době, kdy píšu tento text, vrcholí předvolební kampaň zájemců o uvolněný post ve studentské senátní komoře. Stávající studentští senátoři se při této kampani například mohli dozvědět, že nejsou víc než keriéristi honící si vlastní ego, kteří jsou velmi vzdálení svému poslání – obraně studentských zájmů. — Martina Hromádková, členka Akademického senátu FSS MU

Faux pas

„Demokracie je diskuse,“ hlásá okřídlený výrok Tomáše Garrigue Masaryka. A kultivovaná demokracie znamená kultivovanou diskusi, dodávám já. Základní prostor, v němž by se kultivované diskuse o společenských otázkách měly v liberálních demokraciích odehrávat, představuje společně s (veřejnoprávními) médii akademická půda. Veden tímto přesvědčením jsem proto před časem uvítal zprávu, že se na Fakultě sociálních studií z iniciativy studentů rozjede cyklus Masarykových debat. — Roman Vido, odborný asistent na Katedře sociologie

Libanon na prvý pohľad

Příletová hala na Beirut international airport, 14. února 2011, dvě hodiny odpoledne. Sporo odeté ruské slečny fajčia pri odpadkovom koši, hneď vedľa nápisu NO SMOKING. Pripaľuje im týpek v maskáčoch. Tých je to asi dvacet až třicet. Ešte zopár nenápadných ľudí, kňaz a ja. Hala sa pomaly vyprázdňuje, no ja nie a nie sa dostať von. — Michal Mitro

Jeden den v Aténách aneb jak říci NE

V řeckém hlavním městě se člověk nenudí. Pořád mě zde překvapuje něco nového. A jak vypadá takový jeden den v životě studenta na Erasmu? — Jana Strbačková

Kam nás zavede boj s korupcí?

Současná vláda si vytkla jako jeden ze svých hlavních cílů boj s korupcí. Mottem pro tuto kampaň by se mohlo stát přísloví: Zloděj křičí, chyťte zloděje. Pod vládou se kymácí židle právě z důvodu korupčních skandálů, avšak některá protikorupční opatření nás budou, obávám se, chránit i nadále. — 

Czech for Foreigners and for Czechs!

The knowledge of English created basics for me in learning German and even helped me to make sense of simple texts written in different languages I didn’t speak, such as French. But no language could help me in Czech! — Ali Türünz

Jak jsem se na Erasmu naučila kuchat rybu

Jednou z věcí, které se v Aténách nemůžu nabažit, jsou místní trhy. Prodává se zde všechno, od ovoce, přes zeleninu až po oblečení. Jedno menší tržiště se nachází blízko místa, kde momentálně žiju. — Jana Strbačková

Příchod náročných dní a vyjasnění stipendií

Po období stability a klidné práce se vše změnilo. Začalo to tím, že svůj mandát položil nedávný místopředseda senátu a dlouhodobý člen Studentské komory, Alexandr Průša. Důvodem pro jeho odchod byl nedostatek času, pasivní studentská komora a jedna jediná nominace na příštího děkana fakulty. Myslím, že zde můžu poděkovat za všechny členy akademické obce fakulty za jeho několikaletou dobrou práci v senátu. — Jan Martinek

„Stop and think“

Dostala se mi nedávno do rukou přes půlstoletí stará esej Willa Herberga. Autor v ní kritizuje ducha soudobého amerického náboženství pro jeho konformitu a neschopnost přimět člověka k povznesení se nad rovinu každodenního pozemského snažení. Náboženství se stalo uctíváním vlastní kultury a baštou lidské sebestřednosti. Biblický impuls k transcendenci a zakušení vlastní nicotnosti tváří v tvář Bohu v něm nemá místo. — Roman Vido, odborný asistent na Katedře sociologie

The Resonations of the Thousand and One Nights

I had not watched the soap opera Thousand and One Nights or thought about its potential to resonate so strongly until it became a phenomenon in the Czech Republic. Let’s discuss some reactions to the series. — Ali Türünz

Kdo může za poplatky

Poplatkové téma proniknuvší i do mediální debaty začíná být sice trochu vyčichlé, nedá mi ale, abych se k němu nevrátila. Zvlášť proto, že mi čas od času někdo naznačí, cože jsme si to v senátu zase vymysleli… — Martina Hromádková, členka Akademického senátu FSS MU

Atény – nejhlučnější město Evropy

Když jsem se s dvacetidvou­kilovým kufrem ocitla v přistávací hale na letišti Eleftherios Venizelos a poprvé se nadechla aténského vzduchu, pocítila jsem dokonalý klid a úlevu. Konečně jsem byla na místě, které jsem si vysnila. To jsem však ještě nevěděla, co mě čeká. Boj s chaotickou dopravou, alfabetou, byrokracií a také snad s větrnými mlýny. — Jana Strbačková