Ostatní | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 29. ročník

Ostatní — Strana 4

Where is my bread?

„Why are you going to Czechoslovakia on Erasmus?“ Firstly, there are two countries: the Czech Republic and Slovakia. Secondly, why not? When I said I have chosen the Czech Republic as my first option for one year abroad, most of the people stared at me. Others told me that beer is so cheap there: „You are going to have great parties!“ Let me remark that this experience is not only about going to pubs and clubs. — Henar Martínez Vega

Nic se neděje

Na boj za svobodné vysoké školy či Týden neklidu z roku 2012, masové protesty studentů proti reformám školství z dílny tehdejšího ministra Dobeše, se vzpomíná s okem zamženým sentimentem. Vyhrálo se, teď zpátky do práce. — Jakub Mácha

Všetci do jedného vreca

Na Slovensku je v súčasnosti 36 vysoých škôl, dvadsať verejných, tri štátne a trinásť súkromných. Škôl je dosť, ale študentov je stále menej. Zatiaľ čo v roku 2007 sa na vysoké školy hlásilo 85 tisíc študentov, vlani to už bolo len 60 tisíc. Na vysoké školy sa teda pravdepodobne dostávajú momentálne aj ľudia, ktorí by si v minulosti možno ani neškrtli. — Dominika Braná

Na ceste okolo sveta

Sedíme uprostred patagónskej pampy a márne čakáme na auto, ktoré by nás vzalo o pár stoviek kilometrov severnejšie. Nič neobvyklého na vetrom ošľahanej ceste Ruta 40 tiahnucej sa vyše 5000 kilometrov po najodľahlejších častiach Argentíny. Pred očami mi defilujú lamy guanako a rozmanité obrazy minulosti. „Poď so mnou okolo sveta,“ rezonuje Jankiným bytom zvuk môjho hlasu a ja netuším, kam ma toto rozhodnutie zavedie. „Ste blázni,“ konštatuje moja mama uprostred prípravy obeda a ja mám pocit, že tieto slová nepočujem naposledy. Mamin obraz sa plynulo mení v brzdiaci pick-up a ja sa opäť dostávam späť do reality potulného stopára. — Martin Habčák

Čas je (ne)jenom relativní

V České republice, která je rájem hudebních festivalů, se zrodil další. Brněnští sociologové si vytvořili mini hudební festival s názvem Lefrvesáns, který se konal v klubu Music Lab. Aby datum korespondovalo se sociologickým kontextem, 5. května na narozeniny Karla Marxe zde vystoupily undergroundové kapely a bylo možné zúčastnit se workshopů, které se nesly v duchu tématu – Etnicita. Akci zaštiťovalo Sociologické nástupiště a Katedra sociologie FSS MU. — Monika Ryšavá

My, Havlovy děti, čelíme výzvám a bavíme se

Nedávno jsem četla článek o dnešních vysokoškolácích, prý nejtypičtějších představitelích generace Y. My, narození na začátku devadesátých let, prý toužíme po vyváženém osobním a pracovním životě. Chceme se vyhýbat stresu, nejdůležitější je pro nás stabilita, jistota a bezpečí. Chceme „sloužit dobré věci“, nicméně se bojíme vystoupit ze své komfortní zóny a bojíme se čelit výzvám. Takže takoví jsme, Havlovy děti. — Monika Ryšavá

V Jihoafrické republice je režim apartheidu stále cítit

Jak se studuje v Jihoafrické republice si nedávno vyzkoušela Martina Krošová. Studentka environmentálních studií a sociální antropologie v zemi strávila sedm měsíců. Za tu dobu si udělala názor na místní školní systém a zakusila každodenní dopady politiky apartheidu. — Barbora Tichá

Nestvůra

(pokračování z čísla) — Vratislav Malina

Díky hudbě jsem lucky boy, říká Aleš Jiroušek

Aleš Jiroušek je čtyřiadvacetiletý student Teorie interaktivních médií na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity a zapálený muzikant. Jeho zájem o hudbu se zrodil v rané pubertě díky filmu Samotáři, ve kterém si zamiloval písničku Lucky boy od kapely The Loners. — Helga Martinková

Houpačky místo naučných cedulí

100 houpaček pro krajinu je projektem tvůrčí skupiny naOKRAJI z Lednice. Umělecká skupina se jimi rozhodla ozvláštnit českou krajinu. Naše příroda je totiž zahlcená různými naučnými stezkami a informačními cedulemi, které podle autorů projektu většinou nerespektují jak samotná místa, tak prožitek z nich a kazí je svou křečovitostí a nepřirozeností. Nyní tito netypičtí umělci vystavují i u nás na fakultě fotografie LandArtových děl. — Eva Hrdličková

Historie lidského rodu se neopakuje, ale rýmuje se

Proč zrovna nyní připomínat román, který vyšel už před několika desítkami let? S revolucionářským tématem tohoto Halasu totiž souvisí. Převraty a boje v něm najdeme snadno. Ať už v případě plukovníka Aureliana Buendíi, jehož život se vlastně sestával z věčných bojů. Nebo na začátku příběhu, když se zakladatel rodu José Arcadio Buendía rozhodne odejít a hledat lepší živobytí jinde. Pokusem o změnu životních poměrů a touhou popadnout události do vlastních rukou je i stávka dělníků na banánových plantážích. A tak dále. — Hoa Nguyenová

Pokud prezident mluví jako prase, má se o tom psát, tvrdí Robert Čásenský

Naši fakultu navštívil při příležitosti multimediálního dne dlouholetý novinář Robert Čásenský. Křeslo šéfredaktora Mladé fronty opustil loni v listopadu poté, kdy noviny koupil Andrej Babiš. Situaci vyřešil odvážně – založil měsíčník Reportér. — Adéla Skoupá

Cesta do Šalingradu

Čekám na první přednášku v životě a seznamuji se s novými spolužáky. Nejdříve mluvíme o jménu, pak o oboru a nakonec o místě bydliště. „Ty jsi z Čech?“ . Chvíle ticha a usilovného zamyšlení. A pak mi to dojde. Překročila jsem hranice. Tady je totiž Morava. — Barbora Tichá

Jednoducho prokrastinácia

Snáď nikdy som sa s tým slovom nestretla v takej miere, ako na vysokej škole. Teda ak mám byť úprimná, predtým som ho ani nepoznala. A teraz na mňa kričí z každej strany. Doslova aj metaforicky. Keď som pochopila jeho význam, zistila som, že ma sprevádzalo životom odkedy som sa naučila chodiť, aj to som tuším pár mesiacov odkladala. Každý to pozná. Zajtra začnem chudnúť, zajtra sa pustím do tej seminárky, zajtra zavolám babke. Príde zajtrajšok, ktorý strávim produktívne. Napríklad na Facebooku, ale potom spravím naozaj niečo užitočné, a nakonec sa vyberiem i do školy. Po nej opäť prichádza čas na Facebook a samozrejme ani večerné pivko v miestnom bare nesmie chýbať. Zrazu je zo zajtra včera. — Monika Žiaranová

RECENZE: Hra Kompost prináša trpezlivosť a lásku

Malá miestnosť plná ľudí sediacich všade, kde sa len dá, pohár dobrého piva v ruke a na javisku pripravené tri kulisy. Undergroundovú atmosféru je cítiť všade naokolo. Žiadna prehnaná pompéznosť. Dnes je predsa na programe predstavenie Kompost divadla Napříč. — Monika Žiaranová