Promoce slavnostně zakončují vysokoškolské studium. Většinou představují řady plačících babiček a hrdých rodičů i studentů samotných. Na naší fakultě ale není absolvování promoce povinné. Jaký význam pro studenty promoce mají? Je pro ně důležité se slavnostního ceremoniálu účastnit, nebo na něj v jejich plánech místo není? — Alžběta Mrázová, Dominika Dufková
Výherce soutěže Czech Press Photo a fotograf časopisu Reflex Stanislav Krupař navštívil naši fakultu na začátku dubna. Přijel díky projektu Inovace výuky. Na přednášce se dotýkal nejen složitosti práce reportážního fotografa, který je z poloviny na volné noze, ale i focení neonacistických demonstrací nebo morálního dilematu při pořizování choulostivých snímků. — Kristýna Turečková
Dřevěný box z fakultní knihovny znají snad všichni studenti, kteří někdy mezi regály s naučnými publikacemi zavítali. Nahnědo lakovaný Helmut doposud sloužil ke vracení knih po zavírací době. Vedení fakulty ale rozhodlo, že Helmuta v nejbližší době zastoupí noční hlídač na vrátnici. Dřevěný pomocník se z knihovny přestěhuje do Krmítka, kde pro něj obsluha bufetu našla nové uplatnění. — Jolana Rumanová
Při vymýšlení hlavního tématu tohoto čísla se naše redakce shodla, že zaostření na správu budov bude námětem neotřelým, ba i záslužným. Říkali jsme si, že by bylo hezké, kdyby se studenti dozvěděli, komu vlastně mají být vděční za příjemné prostředí naší fakulty. Vzápětí nám bylo naznačeno, že by to nejspíš hezké bylo, ovšem s velkým „ale“. — Veronika Gecová
Tri dlhodobé výskumné projekty našej fakulty skončili v decembri minulého roka. Sociológovia, psychológovia a politológovia skúmali spoločenské javy v postmodernej spoločnosti, psychologický vývoj detí a mládeže či fungovanie politických strán v súčasnej Európe. Tieto a ďalšie výskumy významne dvíhajú úroveň fakulty v Česku i v zahraničí. — Eva Lalkovičová
Den co den malý bufet Lékařské fakulty praská ve švech. Studentům z naší fakulty vyhovuje nejen jeho blízkost, ale i domácí prostředí, které je oproti lehce anonymní menze na rektorátě pro mnohé příjemnější. Oblíbenost útulné jídelny potvrzuje i fakt, že v anketách stravování studentů Masarykovy univerzity v kategorii vstřícnosti personálu opakovaně suverénně převálcovala všechny ostatní menzy. Svůj díl na tom má jistě i Iveta Rousová, jejíž energie a optimistický přístup zvedne náladu nejednomu příchozímu. — Kristýna Turečková
Za naší fakultou v Marešově ulici vzniká kavárna a kulturní klub v jednom. Těšit se můžete na výstavy, divadelní a filmová představení. Vše má na svědomí bývalý student žurnalistiky a historie Alexandr Průša. — Marta Ošmerová
Technika Pavla Neumana většina studentů od pohledu jistě zná. Možná ale tápe odkud. Jedním z pravděpodobných míst setkání je bezpochyby Krmítko, hned vedle něj má Pavel Neuman kancelář. Všichni se s ním ale setkali či setkají i při mnohem slavnostnější příležitosti. Dělá totiž fakultního pedela. Ano, to je ten pán, který při imatrikulacích a promocích drží žezlo, takzvanou insignii fakulty. — Jolana Rumanová
Starají se o chod celé fakulty. Přesto jsou mnohdy téměř neviditelní. Většina studentů si jejich přítomnosti všimne, až když potřebují klíče nebo jim chybí papírové utěrky na toaletách. Slovy jedné ze studentek – jsou to takoví skřítkové, kteří jsou všude a nikde zároveň. Dokáže si někdo k pojmu technický personál přiřadit konkrétní tváře? Kolik lidí se o naši fakultu stará a jací vlastně jsou? — Eva Lalkovičová
Nové vědecké projekty zahájili výzkumníci na všech třech výzkumných pracovištích naší fakulty od začátku letošního roku. Tématy začínajících vědeckých studií jsou bezpečnostní politika v Evropě, rizikovost internetu pro děti a mladistvé nebo metody zlepšování analytických schopností studentů. Na celkem dvanáct nových projektů vědci získali granty od Grantové agentury České republiky, Evropské unie, ministerstva školství nebo přímo od Masarykovy univerzity. — Jolana Rumanová
„Známe se už tři roky, ale intimní vztah spolu udržujeme jen poslední dva měsíce,“ vtipkují Jakub Freiwald a Martin Bartkovský, autoři cestopisného dokumentu Trip do Téčka. Tuším, že se s nimi rozhodně nudit nebudu. — Michaela Dočkalová
Menzu na Moravském náměstí čeká radikální změna — Matěj Málek, Veronika Gecová
Po semestru a půl stráveném na naší fakultě jsem měla dojem, že kultura tu skutečně vázne. Výstavy pořádá jen katedra environmentálních studií a pravidelná divadelní představení s mým nástupem na fakultu skončila úplně. Nějaká ta událost jednou za čas v podobě přednášky nebo workshopu snad ani nestojí za řeč. V posledních týdnech naštěstí rozvířili kulturní dění Martin Bartkovský a Jakub Freiwald z katedry mediálních studií a žurnalistiky. — Michaela Dočkalová
Redaktorky Hripsime Zohrabyan a Vendula Karásková napsaly do Halasu na začátku semestru okénka z Erasmu v Německu a Litvě, ve kterých kriticky srovnaly podobu výuky na naší fakultě s výukou na těch zahraničních. Oba články vyvolaly rozsáhlou diskuzi na facebookových stránkách časopisu. Svůj názor na komentáře redaktorek vyjádřil i bývalý děkan Ladislav Rabušic. Na debatě o založení katedry sociologie mimo jiné veřejně řekl, že kdyby se na fakultě vyučovalo tak, jak autorky textů chtějí, ani by se pro malý počet přijímaných studentů na školu nedostaly. — Ivo Možný
Magisterský obor mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost patří k nejmladším na naší fakultě. Jeho studenti proto často čelí otázkám, co je studijní náplní oboru a čím se hodlají zabývat, až dostudují. Co vlastně mají mezinárodní vztahy a energetika společného? Existuje na tomto poli vůbec nějaká věda? Je Česko energeticky bezpečné? A co Slovensko? Na tyto a mnohé jiné otázky odpovídali Hedvika Koďousková, Jan Osička a Tomáš Vlček, kteří sami sebe nazývají mladým a dynamickým kolektivem doktorandů věnujících se právě energetické bezpečnosti. — Martin Habčák