Miluje přírodu, své děti i své povolání. Našla způsob, jak vše spojit do jednoho. Při své práci se zabývá problematikou genderu, ekologií i lidsko-právními tématy. Cesty publicistky Kláry Kubíčkové vedou skrz redakce, lesy i Ráje. Ať už bez nebo s dítětem v batohu.

Nevyhovovaly jí metody výzkumů, tak začala pracovat na vlastních. Edita Chvojková studuje psychologii na Fakultě sociálních studií a se zabývá psychologií dětí. Nedávno se jí podařilo vyhrát školní kolo Soutěže psychologických prací, kde představila svou studii o osamělosti dětí. Příští měsíc se Edita chystá na mezinárodní kolo soutěže do Bratislavy.

Známa ilustrácia z konca 19. storočia zobrazuje deti v škole s čudesnými slúchadlami na ušiach a hlavách. Tie sú zapojené do prístroja, do ktorého učiteľ hádže knihy a vybraný žiak ich melie ako mlynček. Z prístroja sa dostávajú do hláv žiakov vedomosti bez toho, aby deti pohli čo i len prstom. Teda, okrem toho, ktorý krúti mlynčekom, ale ten to asi dostal za trest.

Říká se, že peníze hýbou světem. Přesto se najdou lidé, kteří se rozhodli nezištně pomáhat druhým. Jmenují se dobrovolníci. Mezi ně patří i Eliška Perutková, která pomáhá od srpna v neziskové organizaci Liga vozíčkářů.

Strávit semestr v cizině už není žádnou raritou. Co se ale pustit ještě dál za hranice komfortní zóny a zároveň i Evropy? Studenti často netuší, že mohou navštívit i Blízký východ. Na izraelskou univerzitu Herzliya se každý rok vydají až dva studenti z Fakulty sociálních studií.

Vysoké podpatky, obleky, zvonění skleniček a tóny saxofonu. Na tři sta lidí si přišlo ve čtvrtek 22. února zatančit na oficiální Reprezentační ples Fakulty sociálních studií do hotelu International Brno.

Desítky let vedla Manželskou a předmanželskou poradnu v Brně a stála u zrodu Asociace manželských a rodinných poradců. Přestože Věra Capponi byla jednou z nejvýznamnějších osobností brněnského manželského poradenství, místní její jméno často neznají. Není přitom jedinou ženou, která tu zapadla do metaforického i skutečného podzemí. Příběhy zapomenutých žen vytáhly ven studentky Fakulty sociálních studií, které ve čtvrtek uspořádaly procházku nazvanou Ženy, Brno, Underground.

Žít v době zapletené do sítí internetu a nesetkat se přitom alespoň letmo s pojmem youtubering je kombinace, kterou byste především mezi mladší generací těžko hledali. Aneta Chroustová, která se na Youtube prezentuje pod přezdívkou Hanneton Monde, zveřejnila své první video před třemi lety na podzim. V současné době má už přes čtyřicet tisíc odběratelů. I ona tak svou aktivitou přispívá k existenci tohoto populárního fenoménu, třebaže sama o sobě jako o youtuberce nemluví – také kvůli negativním významům, které si někdy lidé s tímto pojmem spojují.

Nechodit v pátek ani v sobotu k urnám, nevkládat za plentou do obálek lístky, ale volit online přes internet. I o tom přemýšlejí politici některých českých parlamentních stran. Jaká rizika se s touto změnou mohou pojit a zda bychom se měli obávat hrozby kybernetických útoků komentoval Jakub Drmola, vědecký pracovník Mezinárodního politologického ústavu na Fakultě sociálních studií a odborník na kyberprostor, moderní technologie, bezpečnost a terorismus.

Co mají společného fanouškovské a proanorektické online komunity? Odpověď na to má Hana Macháčková. Zaměřuje se na online komunity a kyberšikanu a působí ve výzkumné skupině IRTIS, která internet, komunikační technologie a nová média zkoumá. Ke svým výzkumům využívá i poznatky z psychologie a mediálních studií.

Rčení „nesuď knihu podle obalu“ jsem za svůj život slyšela snad pět tisíckrát, a přestože se jím snažím povětšinou řídit, musím přiznat, že v případě řeckého Thessaloniki se mi to nepodařilo. V polovině února, době mého příjezdu, působí druhé největší město Řecka takřka nehostinně. Je zde stejně šedivo jako doma v Česku, obyvatelé se stále vzpamatovávají z nejtužší zimy za posledních třicet let, a co se architektury týče, dala by se Soluň nominovat maximálně tak na nejposprejovanější místo planety. První dojem? Nic moc. To ale ještě netuším, že mě čeká zatím nejlepší semestr mého studia.

Nebát se nudy, nebát se jet sám, vědět, že to potrvá dlouho, snažit se s lidmi mluvit rukama, nohama, nečekat na to, až se naučíte jazyk, nebát se toho, že se ztrapníte. To radí vedoucí oboru sociální antropologie Irena Kašparová lidem, kteří by rádi vyjeli na výzkum do terénu. Sama poprvé zamířila při studiích na Slovensko do romských osad. „Práce v terénu změnila mě samotnou i můj náhled na Romy a na všechny hodnoty, které jsem měla,“ říká Kašparová.

Češi jsou otevření mnoha hudebním experimentům. Možná i proto má Jan Smutný, čerstvý student Masarykovy univerzity, kytarista, klávesák a občasný zpěvák alternativní hudební skupiny Hmyzz, po pouhém roce hraní se svou kapelou před vydáním alba.

Atraktivní pro turisty, klidné pro místní. Tak by vypadalo Staré Město v Telči podle výsledných návrhů na obnovu venkovské oblasti města. Výjezdu se v září poprvé zúčastnili i studenti sociologie z Fakulty sociálních studií (FSS).

Dostat se do vězení není příjemná věc. Natož v cizině. Humanitární pracovník Petr Jašek strávil více než čtrnáct měsíců za mřížemi v Súdánu, kam ho ale dostala pomoc druhým. O tom, jak nelidské podmínky v súdánských věznicích panují, se rozpovídal v úterý 21. listopadu na Fakultě sociálních studií na pozvání Rostislava Navrátila z organizace Integrity Life a katedry sociální politiky a sociální práce.